76
editací
Brněnská tuba: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
odkazy, obrázek Slovaňák, galerie
m (odk, fmt) |
(odkazy, obrázek Slovaňák, galerie) |
||
|
''Evoluční teorie'', které se v Necyklopedii budeme ponejvíce držet, předpokládá, že Brněnská tuba se vyvinula z [[Moravstán|moravistánského]] [[Prametro|prametra]]. Postupnými evolučními [[krok]]y dospěla do současného tvaru tříramenné levotočivé spirální galaxie (každé ze tří ramen se ještě rozvětvuje na dvě odstupující distální větve) okolo centrální [[Černá_díra|černé díry]]. [[Vědecký_tým_Necyklopedie|Vědci Necyklopedie]] předpokládají, že se celá soustava brněnské tuby otáčí kolem černé díry rychlostí [[Pí|3,1415926535897932384626433832795]] milionu let na méně prvou. Protože nyní tvoří spirální ramena přibližně tři čtvrtiny otočky, dovozuje se stáří brněnské tuby na 2356194,4901923449288469825374596 let.
''Kreativisté'' naopak opírají svou představu původu o předpoklad ''inteligentního plánu'' podle něhož byla brněnská tuba následně vykrtkována a postavena. Existenci [[IQ|inteligentního]] plánu kreativisté dokládají tezí, že toliko inteligentní tvůrce (podle různých kreativistických škol buď delfín, nebo termití královna) by dokázal naplánovat stanice a [[Tunel|tunely]] tuby příhodně na místo, na němž později vzniklo [[Člověk|lidské]] sídlo zvané [[Brno]]. Jednotlivé kreativistické školy se ovšem neshodují v názoru, zda následné lidské osídlení lokality meziříčí (Mezopotámie) řek [[Zvratka|Zvratky]], Sviňavy a ponorného veletoku Ponávky vzniklo v důsledku ražby brněnské tuby, nebo nezávisle na ní. Shodnou odpověď ovšem nalézají na otázku, kdo před lidským osídlením lokality podle inteligentního plánu tubu razil: „No přece [[Tunelování|tuneláři]] [[Bohemia|cajzlovští]]!“
[[Soubor:Brno1.jpg|thumb|Každé ze tří ramen se dělí na dvě distální větve. Celá galaxie brněnské tuby rotuje kolem centrální černé díry.]]
===Severozápadní spirální rameno===
[[Soubor:Stanice_slovanak.jpg|thumb|Stanice Slovaňák]]
Rameno (v plánu vyznačeno [[Modrá_totalita|modře]]) počíná ve stanici ''Port [[Brněnská_přehrada|prýgl]]'' jako [[Radim Uzel|uzel]] spojující podvodní větev zvanou ''[[Sinice|Vyhlídka na sinice]]'' s větví ''Grand prix'', kudy ovšem nejezdí [[Pendolíno|žádné vlaky]], ale zdivočelé motocykly.
Rameno dále pokračuje stanicemi ''[[ZOO_Brno|ZOO]]'', ''Komec'', ''VUT'' (tunel vede pod Palackého vrchem), ''Slovaňák'', ''[[ČD]] Lesná'', ''[[U_Pavouka|U Pavouka]]'', a ''[[Ministerstvo pro pozitivní diskriminaci|Bronx]]'' ([[křižovatka]] [[Bratislava|Bratislavské]] a [[Francie|Francouzské]] ulice). Do černé díry rameno ústí ve stanici ''[[Brněnské hlavní nádraží|Rola]]''. Vlaky pak dále pokračují [[Pohlcovač_tmy|černou dírou]] do stanice ''Kometááá'', odkud odbočí na východní spirální rameno.
===Východní spirální rameno===
Rameno (v plánu [[Barvy|vyznačeno]] červeně) počíná na ''[[Hospoda|Velké Klajdovce]]'', pokračuje přes stanice ''[[Konečné řešení vinohradské otázky|Vinohrady]]'', ''Malá Klajda'' k ''[[Zemědělství#Traktor|Zetoru]]'', kde přibírá větev (nyní nefunkční, což je v Brně zvykem) ze stanic ''[[ČD]] [[Latina|Slatina]]'' a ''[[Brněnské_meždunárodné_letochodiště|Airport]]''. Rameno dále pokračuje do stanic ''Cvokhaus'' (Húskova ulice v Černovicích), ''Zvonec'' (ÚAN Zvonařka) a ''[[Nové_brněnské_nádraží|Nová rola]]'' (touto stanicí vlaky pochopitelně bez zastavení projíždějí). Do [[Temná_díra|černé díry]] ústí toto rameno brněnské tuby ve stanici ''Kometááá'', a vlaky dále pokračují černou dírou stanicemi ''[[Starobrno|Pivec]]'' a ''Obilňák'', aby ve stanici ''Čára'' odbočily na sever, tedy na jižní, nejdokonaleji spirální rameno brněnské tuby.
===Jižní spirální rameno===
== Cestovní [[Peníze|tarif]] ==
[[Soubor:Tuba_a_saliny.jpg|thumb|Brněnská tuba vůbec nekonkuruje [[Bojová_šalina|šalinám]]!]]
Brněnská tuba nebyla, není a nebude součástí IDS JMK (Integrovaný dopravní systém jihomoravského kraje). Jednak je pod [[Země|zemí]], takže se na ni nedá přímo přesednout, za druhé jezdí v tak krátkých [[Zdroj_času|intervalech]], že nemá smysl uvažovat o přípojích, a konečně si není možno ani zakoupit [[Šalinkarta|přestupní jízdenku IDS]], neboť brněnská tuba je úplně [[0|zadarmo]].
== Hlavní výhody brněnské tuby ==
*Díky kosmicko-mikroskopickobuněčné struktuře [[End|nevede]] [[nic|odnikud]] [[Nekonečno|nikam]], lze tedy cestovat [[Paradox_nekonečna|odkudkoliv]] [[Konec|kamkoliv]].
*Na rozdíl od [[Kurvítko|technokratického]] „severojižního diametru“ (viz externí odkaz) nesleduje trasu tradičních povrchových cest, takže si nekonkuruje s [[Městská_hromadná_doprava|povrchovou dopravou]]. Současně tak nepřetahuje povrchové dopravě její cestující („neulevuje“ jí), takže nejezdí nikdy přeplněná.
*Naopak, hrdě a odvážně podkopává kdejaký vršek, který v [[Brno|Brně]] stojí v cestě dopravy ([[Brno_-_Monte_Bú|Monte Bú]], Palačák, Žluťák, Špilas, Hády ...), a tím cestujícím zkracuje cestu na místa, kam nechtěli.
*Je naše.
*[http://www.lidovky.cz/metro-v-brne-cyf-/ln_noviny.asp?c=A101210_100006_ln_noviny_sko&klic=240304&mes=101210_1 Zcala marginální teorie Pragspermie]
*[http://www2.brno.cz/index.php?nav02=89&nav01=88&nav03=1509 Severojižní diametr je technokratické řešení]
<gallery>
Soubor:Tuba-profil.png|Schéma profilu brněnské tuby prozrazuje její unikátní řešení.
Soubor:Pragspermie.jpg|Stoupenci hypotézy pragspermie ovšem nalézají podobnost mezi stavbou brněnské tuby a mikroskopickou strukturou bičíku spermie.
Soubor:Mikrotubul.png|My, evolucionisté, však dobře víme, že vývojovým předobrazem stavby brněnské tuby je obecná struktura mikrotubulu, kupříkladu cílie nebo centriolu.
</gallery>
{{Krtek v zemi}}
| |||