Vlčnovjanka

Vlčnovjanka je lidové označení pro trpaslici člověčí, latinsky hominumsimilis minor. Tento endemit se vyskytuje pouze v České republice a vyhradně na Slovácku. Je zajímavý svojí podobností lidské ženě, jediný na první pohled patrný rozdíl je výška, lidské ženy jsou totiž podstatně vyšší.

Potrava a způsob života

Vlčnovjanky jsou okamžitě po porodu vyměněny za lidské děti a odděleny od své matky, jsou vychovávány lidmi a jejich matka se s nimi setká až v šesti letech věku. Tehdy totiž Vlčnovjanka dosahuje maximální výšky a pohlavně dospívá. Živí se lidskou stravou do šesti let a poté už sami loví. Nejdříve s matkou a pak se oddělí. Jsou to převážně mrchožrouti, ale nepohrdnou ani živým, pokud je možnost.

Celý druh se schází v několika jeskyních v lesích za Vlčnovem, kde křepčí kolem ohně a kde probíhají námluvy.

Aby mezi Homo sapiens sapiens dokonale zamaskovali, co ve skutečnosti jsou, předstírají používání moderních technologií, i když jim ve skutečnosti nerozumí. Například mobilní telefony se používají jako primitivní kuželky a jako koule slouží kamení, stolní počítače pak slouží především k posezení u ohně v jeskyni a elektřinu sami neumí využít. Proto pokud má Vlčnovjanka telefon, bude prasklý.

Rozmnožování

Vlčnovjanky jsou hermafroditní, takže páření není aktem námluv samečka, jako například u tetřeva hlušce. Vlčnovjanky čekají, až se nějaká lidská žena v blízkosti dostane do jiného stavu a teprve pak kopulují a kladou vejce. Ty jsou kulatější než např. slepičí s průměrem okolo dvaceti centimetrů. Na vejcích se nesedí, jen se ukryjí v jeskyni.