Banány

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„Do ženy a do banánu nevidíš“

- Zdeněk Troška

„Dostali jsme pět banánů“

- Karel Poborský
Všeobecně přijímaný znak banánových republik.
Trs banánů na tmavé dřevěné podložce. Patrná je také všudypřítomná špína a nálepka na jednom z nich.

Banány jsou válcovité plody banánovníku, zahnuté s poloměrem křivosti 37 až 71 cm a délce 13 až 31 cm. Barvu mají 12-0824 TPX dle normy Pantone. Rostou v trsech. Trs obsahuje 13 až 29 kusů banánů, které jsou spojené tuhým výběžkem na konci plodu s tuhostí 31 až 73 dN·m−1 (vše jsou prvočísla. Labužníci jej považují za odporný. Banánovníky rostou v Africe a latinskoamerických banánových republikách. Podle nařízení Eunie musí mít měrnou aktivitu draslíku-40 (40K) nejméně 66,6 Bq/kg. Aby nedošlo k podkročení této hodnoty, tak se do hnojiv používaných při pěstování někdy přidává chlorid draselný (KCl) obohacený 40K nad přirozených 0,117 promile z veškerého draslíku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Banány se rodí ve tvrdé slupce, která s nimi roste. Není ji tedy třeba svlékat, jako například u hmyzu nebo pavouků, ale stejně přes ni není nic vidět. Aby se mohl banán rozhlédnout kolem sebe, musí ji svléknout, alespoň částečně. Tehdy je však velmi zranitelný. Často jeho slupku otevírají lidé protože jim chutná vnitřek. Po smrti z nich zbude jen kluzká slupka, která se lidem všemožně mstí, když se správně neuloží na bezpečné odkladové místo. Kdokoli po ní může uklouznout a může se přihodit mnoho dalších vypečených příběhů.

Banánový paradox[editovat | editovat zdroj]

Banány rostly i za nejtvrdšího socialismu, přesto se na ně v Československu stály dlouhé řady.

Tento paradox rozřešil Václav Havel v roce 1992, kdy si uvědomil, že se v Československu stály dlouhé řady na všechno a bylo by tedy spíše divné, kdyby se právě na banány řada nestála. Jeho řešitelský úspěch ho přivedl k nominaci na Nobelovu cenu, protože se o vyřešení tohoto paradoxu snažilo již několik lidí před ním a často docházelo k bojům. Nakonec však zůstalo jen u nominace.

Banán jako zbraň[editovat | editovat zdroj]

Banány jsou nechvalně proslulé jako lehké palné zbraně. Podle sovětských historiků se banánové zbraně rozšířily v 19. století na kapitalistickém Divokém Západě a jejich zlatým věkem byla 30. až 60. léta 20. století. Jelikož jsou prakticky nezjistitelné bezpečnostními skenery, jsou dnes jednou z nejpopulárnějších zbraní mezi tenoristickými organizacemi. Fyzikální oddělení laboratoří Necyklopedie zjistilo, že banán je vlastně druh paprskometu: z hlavně při stisknutí spouště vytryskne proud neutrin o intenzitě až 1012 částic za sekundu, a to rychlostí blížící se rychlosti tmy.

Nevýhodou palných banánů je relativně malá, v podstatě téměř absolutně nulová, průraznost neutrin, a také nízká pevnost banánového materiálu, kvůli které často dochází například k rozsednutí zbraně. Vnější plášť banánu čili jeho mstivou slupku ovšem lze i po rozsednutí použít coby druh velmi zákeřné pasti spouštěné našlápnutím.

Tohle je taky banán.

Loupání banánů[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli si to málokdo uvědomuje, způsob loupání banánů je zásadní problém, který odnepaměti rozděluje lidstvo na dvě části. Problém stojí takto: "Mají se banány loupat od špičky, nebo od stopky?". Jedna část lidí si pevně stojí za svým názorem, že se banány mají loupat od stopky, a nenechá se přesvědčit o opaku, naopak druhá část je věrná loupání od špičky a loupat banán od stopky považuje za vyloženě špatné. Obě skupiny jsou přesvědčeny o své pravdě a někteří lidé jsou o loupání banánů schopni debatovat celé hodiny.

Může se stát, že rozdělení na "špičkaře" a "stopkaře" není na první pohled zřejmé. Ale zkuste v libovolné společnosti toto téma nadhodit, a uvidíte, že se rychle odhalí pravé přesvědčení jednotlivých lidí a brzy se rozvine bouřlivá debata, ve které budou padat všechny možné i nemožné argumenty a bude záležet jen na temperamentu zúčastněných, jak daleko v prosazování svých názorů zajdou. Často padají urážky a vulgarity nejhrubšího kalibru. Pokud k takové debatě náhodou nedojde, znamená to, že se nejspíš daná skupina lidí náhodou skládá ze samých špičkařů nebo samých stopkařů. Obě skupiny pro prosazování svých názorů používají i internet:

Při hloubkovém sociologickém průzkumu můžeme ovšem narazit na jeden ohrožený druh. Jeho ohroženost může být dána buď tím, že jím opovrhují jak špičkaři, tak stopkaři, ale možná za to může prostě jen to, že taková kravina jen tak někoho nenapadne. Jedná se o vyznavače "zlaté střední cesty", kteří odloupnou jen část slupky a banán pak konzumují odprostředka. Často ještě lžičkou!

Politická podobnost[editovat | editovat zdroj]

Stejnou averzi vůči sobě chovají členové ČSSD a ODS. Jen ty hrubosti a urážky jsou umocněny politickou konstantou 2,084. Nejčastěji si vytýkají „kdo co rozkradl“. Pak však vůdcové Zeman a Klaus vzali rozum do hrsti a upřednostnili ferengské zákony zisku. Podepsali „opoziční smlouvu“ (opozice přestala existovat), rozdělili si úřady, policii umravnili do patřičných mezí, a mohli krást společně a neomezeně, aniž by jim někdo hleděl na prsty. Jejich ústavním změnám a společnému vládnutí „na věčné časy“, shodou náhod zabránil až ústavní soud.


Sarracenia flava.jpg
Rostliny
AcerAdelaide kratzmariAnálnasBanánovníkBez černýBolševník velkolepýBombax pentandrumBrokoliceCelerCibule kuchyňskáCírkevČajovník čínskýČerný hypízČuhýřDynamitový stromEjakulyptusFrňákovník smrtelnýHopsinkyInteligence rostlinJílovec MaďarJmelíKaktus polárníKlausovec obrovskýKulčibaKlementýnkaKokoticeKonopí setéKvitko domácíLilek bramborLípaLopata pracovníMák setýMasožravé rostlinyOkurka setáPampeliška domácíPleskatec zavlhlýPýr zkroucenýRůžeSlunečnice ročníSmrk velkýŠalinovníkTrnka obecnáTřešeňTrdelníkTučňákVařené větveVlas člověčíVlaštovičníkVrbaZelí