Zítr

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Google uncyc.jpg Zítr na googleTohle je jediný článek na téma „Zítr“ na celým internetu.

Vědci z Necyklopedie na to opět přišli jako první!

Zítr jedlý
Zitr jedly.JPG
zítr jedlý ve svém přirozeném prostředí

Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: dřevnatci (Lignumia)
Třída: kmenatci (Truncusia)
Řád: špalkovití (Logae
Čeleď: modifikovaní (Mutatio)
Rod: zítr (Cras)
Druh: zítr jedlý
(Cras edulius)
Zejtra mám. Zejtra mám svůj den.

—Staročeské píseň

Zítr (staročesky zejtr) jedlý, latinsky Cras edulius, je geneticky modifikovaný živočich z řádu špalkovitých.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Stavbou těla zítr připomíná spíše špalek, čemuž také napomáhá skutečnost, že zítr nemá žádné končetiny ani otvory. Logicky z toho tedy vyplývá, že zítr je nepohyblivý a absolutně odkázaný na majitele. Kam zítra postavíte, tam zůstane stát. Tento fakt pomohl vzniknout pořekadlu „počkat na zítra“, které vyjadřuje myšlenku „to se nikdy nestane“. Pořekadlo je tedy více výstižné než „až naprší a uschne“, které má vyjadřovat stejnou myšlenku. Po dešti totiž sucho nastane vždy, což se nedá tvrdit o příchodu zítra. Zítr nikdy sám nepřijde.

Dospělý zítr je vysoký asi 75 – 80 cm s průměrem okolo 30 cm.

Zítři jsou bezpohlavní tvorové a nemohou se samostatně rozmnožovat. Jediný způsob množení je tzv. řízkování, kdy ze zítra odřízneme asi 2 cm vysoký plátek, který položíme do tmavé vlhké místnosti. Za několik dnů zítr začne sám dorůstat. Zítří populace je tedy absolutně závislá na lidském přičinění.

Hlavní složku potravy zítra tvoří mikroby a voda, které absorbuje celým povrchem těla z okolního vzduchu. Zítra není třeba přikrmovat, ani mu potravu dávat do misky. V případě nouze si zítr dokáže potravu opatřit sám. Bylo pozorováno, že v hermeticky uzavřené místnosti zítr časem vydýchá veškerý vzduch, čímž vytvoří vakuum a po ještě delší době se v místnosti vytvoří tak silný podtlak, že začnou praskat okenní tabulky, čímž se do místnosti dostane čerstvý vzduch. V absolutně hermeticky uzavřené místnosti bez oken a dveří zítr po několika dnech umírá. Na kvalitu masa to ale nemá vůbec vliv a lze ho dále zpracovávat.

Využití v domácnosti[editovat | editovat zdroj]

Plátky opečeného zítra se na talíři servírují s hranolky nebo chlebem.

Jak jsme již uvedli, jedná se o geneticky modifikovaného tvora, a to hlavně ke gastronomickým účelům. Vědci dlouho hledali alternativní zdroj masa, ze kterého by zůstávalo co nejméně zbytků. Pracovali na tom dlouhá léta a po 5 (prvočíslo) létech se jim to konečně povedlo. Byl postupně vytvořen křížením hub, stromů a živočichů chovaných na maso (ovce, prase, kráva, kuře apod.) a vytvořeno několik poddruhů. Podle použitého živočicha se rozlišuje poddruh a také se mění chuť a konzistence masa zítra. Oblíbený je především pro svou dlouhotrvající chuť, která v syrovém i tepelně upraveném stavu, trvá i několik dní. Při uskladnění v lednici dokonce více než týden. Často tak slýcháme věty jako „Teď si dám jen misku polévky a zbytek zítra.“, nebo „Tu omáčku nech na zítra.“.

Pouze zruční kuchaři dokáží pomocí nože nakrájet velmi tenké plátky zítra.

Jateční výtěžnost zítra je 99.9% (0.1% ulpí na řezacím nástroji a poté se spláchne v rámci mytí nádobí). Maso z něj můžeme postupně okrajovat, aniž bychom ovlivnili život a živostnost zítra. K okrajování masa se používá buď nůž, nebo žehličce podobný loupač. Pokud chcete ušetřit čas s pečením masa, můžete ke krájení použít světelný meč (k dostání v Necyklokrámuzde).

S tímto moderním vyhřívaným kráječem zítra nakrájí velmi tenké plátky opravdu každý.

Pokud ho chováte v domácnosti, máte často, kvůli jeho špalkovitému vzhledu, tendence odkládat na zítra všechno možné. Bylo pozorováno, že takové jednání se zítrům nelíbí. Poté začnou vylučovat enzym hatein (čti hejtin), který způsobuje větší produkci kyseliny citronové a maso poté lehce zezelená a zkysne. Ne nadarmo se proto zažilo přísloví „co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra“. Pro toto využití je tedy zítr vhodný pouze pokud se ho nechystáte sníst. V takovém případě vás zítr klidně přežije.

Byly zaznamenány snahy zítra učit. Nepovedlo se však dokázat úspěch ani neúspěch. Učit zítra je tedy absolutně zbytečné. Nemá to vliv na rychlost růstu ani kvalitu masa.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Tato sofistikovaně maskovaná fotopast je připravená na zítra.

Ačkoli bylo na zítra nastraženo několik desítek fotopastí, nikdy se nepovedlo ho zachytit. Je proto nanejvýš pravděpodobné, že ve volné přírodě se zítr nevyskytuje.

Fotopast jeleni1.jpg
Fotopasti zachytily všechno možné, jen ne zítra.

Přes všechny snahy vědců se nepodařilo zbavit zítra stresoplachosti. Tato unikátní vlastnost se vyskytuje zhruba u poloviny populace a to zcela nahodile. Projevuje se tak, že ve chvíli, kdy zítr ve své blízkosti ucítí osobu podrážděnou nebo ve stresu, zneviditelní se. V domácnostech chovajících zítry je proto zcela běžné slyšet fráze jako „Nestresuj se a uvidíš zítra.“, „Teď to neřeš a uvidíme zítra.“ apod.

Některé restaurace pořádají takzvané „otvíračky“, což jsou akce podobné zabijačkám. Zítr se rozsekne sekerou na dvě části a vykrajuje se ze vnitř. Ekoteroristé a podobná svoloč se proti těmto akcím bouří. Zítři při otevírání prý hrozně trpí. Nikdy to však nebylo dokázáno. Pokud se chcete otvíračky zúčastnit, hledejte restaurace, které mají na cedulích napsáno např. „Otevíráme zítra v 10:30.“.

Jakékoliv heslo na téma Zítr byste na české Wikipedii hledali marně.
Nehopsající Wikipedie.png