Tlemíš australský

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Green hand.png

Tento plazopisný text je příliš krátký a navíc disponuje pouhými 2914 humory

Po vážených přispěvatelích (alespoň 47kg) se tak žádá patřičné rozšíření článku alespoň na úroveň 4000 standardních humorů

Na snímku australský voják, stále ještě netušící, že se přímo za ním za keři zákeřně tlemí tlemíš.

Vzhled tlemíše[editovat | editovat zdroj]

Tlemíš Australský je značně zavalitá ještěrka s bílou vrásčitou pokožkou a krátkým, téměř zakrnělým ocasem. Dosahuje na délku velikosti 120 až 140 cm, obvod pasu mívá v dospělosti 98 - 106 cm a dospělý váží zhruba deset pudů (rusky пудов), tedy asi tak 163,8 kg. Na hlavě má černé oči a na čele po dvou černých čarách, které vedou od čenichu až ke krku. Tlamu má charakteristicky roztlemenou, takže zepředu vypadá jako zhulený puberťák.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tlemíš je živočich dosti vzácný. Vyskytuje se poblíž mokřadů a jezer, ale pouze tam, kde je dostatek vegetace, ve které se může skrývat. Nejčastěji se skrývá za keři, jedná se tedy o živočicha velice zákeřného. Žije nyní již jen v Austrálii, dříve tomu tak bylo i na Madagaskaru a Jižní Americe (Amazonie). Rozmnožuje se vegetativním pučením, často si tak musí pučit na veget. Proto taky nemá žádné příbuzné, i ti nejbližší tlemíší příbuzní se ho už dávno zřekli dočista dočista.

Potravní nároky[editovat | editovat zdroj]

Co se potravy týče, jde o všežravce. Preferuje hlavně pulce, rybí potěr, larvy, kořínky rostlin a zejména stélky mechů. Ve stélkách si stele i na noc.

Toxicita tlemíše[editovat | editovat zdroj]

Rostlinou část potravy tlemíš z valné části metabolisuje na pseudokanabinoidy, které se ve velkých množstvích hromadí v jeho zásobách podkožního tuku. To je i důvod, proč byl na mnoha místech místními domorodci zcela, či téměř zcela vyhuben. Z tlemíšího sádla se totiž vyrábí prudce psychotropní živočišná marihuana. Tato, jsa vyhulena, přináší těžké, až delirantní halucinace. Pakliže už k abusu tlemíší pseudomarihuany dojde, intoxikovaný se navíc začne fakt příšerně tlemit a to tlemení často přetrvává i dlouho po odeznění akutní intoxikace. Tlemíším sádlem se lze i těžce namazat, což slouží jako impregnace proti tamnější vlhkosti i proti protivným komárům. Ti jsou už pouhým letmým stykem s tlemíším sádlem intoxikováni tak rychle a důkladně, že nedokážou ani zabodnout svůj sosák.

Pochybnosti[editovat | editovat zdroj]

Tlemíš Australský byl objeven odvážnou expedicí, vedenou sudetsko-slezským badatelem Adolfem Satanem, v dosud nepřístupné části Amazonie roku 1961. Právě Adolf Satan jej i důkladně prozkoumal a zevrubně popsal. Přesto neexistuje jediná jeho fotografie, což u mnoha přírodovědců postupem roků vyvolávalo více a více pochyb o jeho samotné existenci. Až v roce 2004 přišla skupina výzkumníků z VTN celé věci na kloub. Kloub to byl kyčelní:

to když tlemíš na Satana syčel,
lek se Satan a vyvrk si kyčel.

Fotografie neexistuje proto, že se Adolf Satan nerad fotil. Nebyl prý vůbec fotogenický a s vyvrknutou kyčlí už tuplem ne.