Racek čovkový

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Racek čovkový
WP 20170430 15 22 04 Pro.jpg
Zdařilá fotografie racka čovkového, pořízena 30. 4. 2017 v moravské Břeclavi externím spolupracovníkem Vědeckého týmu Necyklopedie, který vystudoval rackologii na UJEPu.

Stupeň ohrožení
neohrožený
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dlouhokřídlí (Teleplachtus)
Čeleď: rackovití (Laridae)
Rod: rackovití (Larus)
Binomické jméno
Larus aquaticus larius
Google uncyc.jpg Racek čovkový na googleTohle je jediný článek na téma „Racek čovkový“ na celým internetu.

Vědci z Necyklopedie na to opět přišli jako první!


Racek čovkový (latinský název: Larus aquaticus larius, anglický název: Waste-Water Treatment Plant (WWTP) Seagull) je velmi vzácný vodní pták, výjimečný především svým rozmnožováním. Na veřejnosti se objevuje ve čtyřech formách, a to černohlavé, tmavošedohlavé, šedohlavé a světlešedohlavé.

Racek se obvykle vyskytuje samostatně ve vzduchu, který jej nadnáší. Výjimečně se nalézá i v přisedlé pozici někde poblíž. V době rozmnožování si vyhledává menší uzavřené vodní plochy. Živí se kdečím, není vybíravý. V žaludku zemřelých exemplářů byly nalezeny zbytky měkkýšů, rostlin, hrabišů a ocelové matky vel. 12 včetně zbytků ochucovadla WD40. Ve svém přirozeném prostředí nemá přirozeného nepřítele, je tedy vrcholovým prdátorem. Jedná se o ptáky se silným teritoriálním cítěním, ve své jímce nestrpí konkurenci a případného vetřelce vyhánějí hrdelním křikem, plácáním křídly o hladinu a demonstrativním vytrháváním brk z hrudi.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Samec a samice tvoří pár na celý život. V případě samice a samice nebo samce a samce tvoří celoživotní registrované partnerství. Samice vrhá jedno nebo dvě vejce, ze které oba účastníci hnízdění vysedí jedno nebo dvě mláďata, to podle toho, jak to vyjde. Vejce vysedávají na hladině, a to mezi sebou, kdy jsou spolu propleteni nohama, odtud dřívější druhové jméno dvouhlavý (oproti piketám, podle karet). Spodní se krmí a vrchní hlídá. Když tomu spodnímu dochází vzduch, zatahá vrchního zobákem za křídlo a pohybem, jenž se u vodáků označuje jako cvaknutí, si prohodí pozice.

Danému způsobu rozmnožování vyhovují nejlépe čistírny odpadních vod, jelikož to tam rackům jednak voní, dále je voda teplá a bohatá na potravu. Krouživý pohyb česel navíc zajišťuje ptákům rozptýlení a tolik potřebnou rotaci ve třetím rozměru. Tímto způsobem pár sedí na vejcích 26 - 28 dní, případně celý lunární měsíc nebo periodu. Vejce jsou obvykle větší než dospělí, rodiče se mají co otáčet. Že samice vrhla vejce lze poznat podle expandované kloaky a melodického bublání. Kloaka se zpravidla do pár minut vrátí do původního rozměru, aby samice nenabrala vodu a neklesla ke dnu jako Titanic. Racci čovkoví mají v nohou ukrutnou sílu, takže líhnoucí se mládě je tlakem vystřeleno podobně jako střela voda-vzduch.

Racek čovkový je nekrmivý pták, vystřelené mládě musí hned začít létat a najít si novou čistírnu. Pokud neletí, jeho osud je potom smutný. Stejně tak pokud je pár podélně natočen směrem k nějaké pevné překážce.

V roce 2003 se naše vláda přihlásila k odkanalizování 100 % území ČR do roku 2012, což rackům doslova zachránilo kejhák. Od doby, kdy každá usedlost nad 5 lidí věku vyššího než malého musí být vybavena čistírnou odpadních vod, se populace těchto roztomilých opeřených čiperů zvýšila více než dvacetkrát (z původních 13 na současných 279), což je, si myslíme, pěkná vlaštovka.