Rys
| Rys | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
| ||||||||||||||||
| Lynx Halucinae |
Rys, plným názvem Rys Ostrovid - latinsky Lynx Halucinae, je milé, chlupaté zvířátko žijící v odlehlých lesích, kam člověk ani nepáchne.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rys a jeho poddruhy je rozšířen po Severní polokouli. Na Jižní se mu nechce. Cožpak o to, on by šel, ale kdyby to vzal ze Severní Ameriky přes Panamu dolů, sežraly by ho anakondy. Kdyby to risknul z Evropy přes Gibraltar, stal by se z něj Rys Rychlovař, sic je tam vedro. No a trasa přes Blízký východ směrem do Afriky taky nepřichází v úvahu, protože by ho tam taky někdo sežral, případně prodal do ZOO. Hledáte-li rysa, musíte hledat po Severní polokouli, nic naplat.
Druhy[editovat | editovat zdroj]
Hlavím druhem je Ostrovid. Jedná se o největšího zástupce kočkovitých šelem v Evropě. Jedná se o přísně chráněné zvíře, neb je na vyhynutí. Nejdříve byl málem vystřílen, když si z něj paničky dělaly čepice. Pak byl málem vyhubnut, protože držel hladovku za zachování životního prostoru a dnes, kdy ho chrání už i Evropská Unie je to s ním taky vachrlaté. Přestože může migrovat v rámci Schengenu jak chce, je to tvor lokálních teritorií a setrvává na jednom místě, kam mu lezou lidi.
Charakteristické jsou jeho trojúhelníkové uši zakončené štětkami. Bývají černé, stejně jako horizontální pracovnice na silnici u Dubí. Pokud se rys rozhodl budovat kariéru v rámci smečky, jsou hnědé. Srst bývá světlá, až bílá. Jeho tělo měří zhruba 120 cm plus ocásek. Váží zhruba tolik, co jeden a půl pytle cementu. Samice míň.
Své jméno získal díky široce rozšířeným zornicím, neklamného příznaku intoxikace čarovným bejlím Ponikelské báby, která mu jej nosí do krmelců. Původní druh rysa prdlajsvida byl tímto druhem zcela vytlačen. Jak bystrý čtenář ráčil dozajista uhodnout, místem jeho výskytu v České republice jsou Krkonoše.
Poddruhy[editovat | editovat zdroj]
Dalším z rozšířených poddruhů rysu je Nárys, Bokorys a Půdorys. Nárys je poměrně hojně zastoupený druh, je to takový ten, co chodí šikmo. Bokorys je oproti tomu poměrně vzácný druh placatého zvířete, které můžete pozorovat pouze zboku. Uvidíte-li jej zepředu, nebo zezadu, uvidíte prd, protože vám splyne s přírodou. Bokorysa můžete vystopovat podle zvláštního trusu, který má na sobě razítko stavebního odboru. Půdorys je specializovaná forma této kočkovité šelmy, která žije pod zemí, zejména pak v lesní prsti, kde ji bezchybnatě identifikujete podle pravidelných rýh v zemině. Půdorys vypadá úplně stejně jako rys ostrovid, jen je celý hnědý a vepředu má radlici. Dříve se vzácně objevoval Obrys, obvykle ve smečkách s rysy, obvykle šel první rys, pak obrys, v dnešní době už je tak málo rysů, že už málo kdy spatříme dva rysy, natož pak obrysy.
S úbytkem rysů ostrovidů paradoxně přibývá jedinců nového poddruhu Zheblorys. Tento druh není zdaleka tak plachý, jako ten původní, naopak se rád vystavuje v přítomnosti krásných dam, které si lámou podpatky na recepcích a různých rudých kobercích. K pánům příliš příchylný není, to je pravda, ale ženy jej milují. Jedinci tohoto druhu nejsou nároční na chov, je jim spokojeně například na věšáku, či ve skříni. Drobnou nevýhodou je, že nevydává tak krásné zvuky, jako například papoušek, ale útěchou budiž fakt, že jeho emise s přehledem plní normu EURO5.
Vzácný snímek Bokorysa ve volné přírodě
Invazní druh Zheblorysa v přirozeném prostředí
