Alexandr Sergejevič Puškin
| Pahýl | Tento článek je příliš krátký na to, abyste se z něj alespoň něco málo dozvěděli. |
Ruský biatlonista zářící v bitvě u Stalingradu. Rusy nazýván také Imbecil. Zabil 15 ruských vojáků, což je rekord v největším počtu zabití svých spolubojovníků, dosud ho nikdo nepřekonal. Narozen v Moskvě, kde byl také popraven za dezerci.
| Alexandr Sergejevič Puškin | |
|---|---|
| Pohlaví | Spíše muž (není doloženo) |
| Narození | 3.8.1915 v Moskvě |
| Úmrtí | 7.7.1943 v Moskvě – popraven za dezerci |
| Místo pohřbení | Neznámé – nejspíše jeden z masových hrobů |
| Rodiče | Jména ani těla se nedochovala |
| Příbuzní | Strýc Vladimír |
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Ten se nám nedochoval, tudíž jsme museli čerpat z údajů od potomků jeho známých, kteří se při vypravování jeho přínosu v bitvě u Stalingradu z plna hrdla smáli.
Dětství[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 3.8.1915? (Člověk, který nám sdělil tento fakt, byl lehce pod parou) v Moskvě. Během 1. světové války se špatně neměl, jelikož o ní vůbec nevěděl. V 15 letech zjistil, jak skončil jeho otec, a že nejspíše neusnul zimním spánkem, jak mu tvrdila matka. Nechodil do školy, žádná tam nebyla. Číst ani psát neuměl, což mu něják zvlášť nevadilo. Až na prostřelenou paži kulometem měl poněkud klidné dětství.
Dospělost[editovat | editovat zdroj]
V patnácti letech byl nedobrovolně poslán na vojnu. Kvůli vrozené krátkozrakosti, která při střelbě z pušky poměrně vadila, byl poslán po dvou letech zpět domů. Tam nikoho nenašel. Další 3 roky žil tedy sám. Do té doby, než si uvědomil, že je na špatném místě o blok vedle svého domu. Tam našel všechny své příbuzné, kteří přežili 1. světovou válku a hladomor po ní následující. Do roku 1939 žil Alexandr poměrně uspořádaný život. Jeho krádeží v továrnách a manufaktorách si nikdo nevšiml. Najednou začala 2. světová válka. Díky své krátkozrakosti se prvnímu verbování vyhnul, avšak roku 1942 byl poslán i on. Následně zemřel v létě na moskevském popravišti. Zbyly po něm pouze jeho papuče a záznamy krádeží v továrnách a manufaktorách.
Puškinovy činy v bitvě u Stalingradu[editovat | editovat zdroj]
Jakožto člen speciální výzvědné, skoro nevycvičené jednotky dostal za úkol vpadnout němcům do týla. Byla bílá tma, nebylo vidět dál, než na deset kroků. Po chvíli Puškin ztratil zbytek své jednotky. Rozhodl se však, že vytrvá a pokračoval v cestě. Když už to chtěl vzdát a vrátit se objevil jednotku vojáků skrytou v malé pevnůstce. Vtrhl dovnitř a všechny postřílel. Povedlo se mu to, jelikož posádka pevnůstky byla z ruských vojáků. Muselo je to hodně překvapit, když po nich začal střílet jejich druh. Puškinovi se ta krátkozrakost převelice vymstila, hned poté byl zatknut a uvrhnut do žaláře. Nakonec byl odsouzen za dezerci, i když se dušoval, že to bylo neúmyslné, a že stejně nejsou důkazy. V Rusku se tohle neřešilo. Nakonec byl 7. 7. popraven.