Barbara Lichvancová

čet. Mgr. Barbara Lichvancová (za svobodna Šimková) je plzeňská knihovnice, pedagožka a spisovatelka, známá též díky svým aktivistickým iniciativám. Je nevlastní sestrou jiného známého pedagoga a PR specialisty Zdeňka Fekara. Ve druhé vládě Zimupel Polevkove je ministryní výstavby a ekonomického rozvoje.

Život

Dětství a dospívání

Barbara Lichvancová se narodila roku 1980 v Plzni. O jejím dětství není moc záznamů. Víme však že chodila na základní školu pro nadané děti, což jí následně zajistilo úspěšný vstup na německé gymnázium, jenž zde provozovali Němci, kteří po sjednocení Německa odešli z NDR. Předpokládá se, že zde načichla socialistickými ideály. Po maturitě prodělala povinný vojenský výcvik a vysloužila si hodnost četař.

Kariéra před nástupem na SŠ Náhorní

Po úspěšném studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se dala na dráhu elitní knihovnice. Nejdříve pracovala v knihovně Policejní akademie České republiky. Zde však její kvality nebyly naplněny a tak zkusila změnu a stala se knihovnicí na Pravnické fakultě Univerzity Karlovy.

SŠ Náhorní

Když už se zdálo, že Barbara Lichvancová nenaplní své kvality a že bude muset změnit životní poslání a cíl –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pode jejích slov tehdy dokonce uvažovala o rekvalifikaci na pozici asfaltér/izolatér či vstup do Bratrské jednoty baptistů, vyskytla se možnost vychovávat mladou generaci knihovníků na SŠ Náhorní. Tehdy ještě nevěděla, že práce na této škole (a státu zároveň) je tak trochu sisyfovská.

Dílo

Barbara Lichvancová dokázala za svůj život napsat několik děl, jejichž kvalitu ještě nikdo nikdy neviděl.

Próza

• Obrana žen (2015) – autorčin debut, v knize popisuje čím se ženy liší od mužů a proč nevěří patriarchátu

• Hovory Udženija Lichvancová (2022) – jedná se o rozsáhlé filozofické dílo, znázorňující rozdíl v myšlení dvou vysokoškolsky vzdělaných osob rozdílného pohlaví

• O čem sní moje želva (2023) – dílo filozofické, rozsáhlostí však menší než Hovory, v knize se dozvídáme, že lidský a želví život jsou si v lecčems podobní

• Islámské nacamrání (2024) – román, který sleduje život 44leté alkoholičky Yrobrab, pocházející z pakistánského města Neslip, dílo nám přibližuje, jaké je to být ženou a navíc alkoholičkou v tvrdém muslimském světě.

Poezie

• Básně pro lepší národ než-li ten český, no přece ten německý! (2023) – německy psané alegorické básně, v díle je celkem 16 básní, které poukazují na autorčinu náklonnost k Německu

Známá je taktéž báseň, jež nebyla nikdy vydána v rámci žádného díla, ale obecně se má za to, že pochází od Barbary Lichvancové:

Je první listopad a mrholí,

radši si nasaď bačkory.

Chodí zde potají šedivý muž,

na lidi bez bačkor brousí si už.

Ten muž, co chodí potají,

že drží papír se netají.

Když bez bačkor budeš zpozorován,

ani nemrkneš a už jseš vaporizován.