Zdeněk Fekar
Zdeněk Fekar (* 28. listopad 1967 Ostrava) je rozhodně nejlepší selfmarketér, podnikatel, článkotepec, vesmířan a organizátor akcí i reakcí. V současnosti pracuje jako poradce v jakémkoliv oboru a učitel jakéhokoliv předmětu na jedné z nejprestižnějších škol v Praze (SŠ Náhorní). V sezóně 2016/17 byl členem výkonného výboru PR Klubu. V jiných letech byl pak ředitelem gravitace, pohybu planet a nekonečnosti vesmíru. Od roku 2022 je ministrem kultury v 2. vládě Zimupel Polevkove.
Fe není jen značka železa, ale také úspěchu a všeobecné znalosti. Ne nadarmo se říká "Kujte Fe, dokud je žhavé." Zdeněk Fekar je naštěstí pořád žhavý.
Život[editovat | editovat zdroj]
Literární začátky[editovat | editovat zdroj]
Všichni dobře víme, že na počátku bylo slovo, málokdo ovšem tuší, že to slovo bylo od Fekara a to slovo bylo Fekar, ale postupem času se to nějak zkomolilo.
Už v dobách, kdy podzvihával jméno Střední průmyslové školy potravinářské technologie, tíhla k Fekarovi literatura. Nenechal upadající uměleckou disciplínu na holičkách a rozhodl se ji zachránit vydáním několika básnických sbírek. Byl také jedním (a nejlepším) z vydavatelů časopisu Podskalák. Rok 1987 je slavným rokem divadla Rubín, neboť se toho roku neznámé divadlo mohlo chvíli ohřívat ve slunci. To když v pořadu Zelené peří zazněly literární etudy páně Fekara. Praha na tento den dodnes vzpomíná jako na den, kdy zapadlé město uprostřed středočeského kraje ochutnalo trochu té kultury.
Po střední škole šel podniku zahraničního obchodu vysvětlovat, jak se dělá zahraniční obchod. Tato činnost ale patří k málu jeho neúspěchů, jelikož pro pana Fekara žádné hranice, fyzikální ani jiné zákony neexistují. Jelikož je obchod (tak jako všechno ostatní) oblastí, ve které je Fekar profesionálem, zůstal jeho profesí. Literaturu si ale nadále osedlával i naužďoval tak dlouho, že jednoho dne zkrátka neměl to srdce a v zájmu udržení písma při životě, začal i textotepati.
Student a učitel[editovat | editovat zdroj]
Zdeněk Fekar se stal v roce 2011 magistrem v oboru marketingové komunikace a to i přesto, že vedoucí jeho diplomové práce nebyla schopna pojmout velikost jeho díla a do posudku napsala toto:
"Obsahově nepřináší očekávanou hodnotu." [1]
Vedoucí práce samozřejmě nepochopila, že obsah psaného či mluveného se obecně dost přeceňuje a vlastně není při komunikaci vůbec podstatný. Podstatou komunikace je totiž hlavně mluvit, vždy a o všem.
Od školního roku 2020/21 je nejdůležitějším členem pedagogického sboru pražské Střední školy designu a umění, knižní kultury a ekonomiky SŠ Náhorní, zařadil se tím mezi takové ikony učitelské profese jako je třeba simultánní překladatelka Eposu o Gilgamešovi Jandy oder die weltberühmte Zelí. V rámci svých předmětů studenty pouhou svou existencí motivoval k založení projektu Studenti píší Necyklopedii.