Destruktivní důkaz
Destruktivní důkaz je jedna z metod přímého důkazu. Používá spletité cesty, které mohou na laika působit vydestruovaně: hlavním cílem důkazu je zabránit pochybám o jeho platnosti. Vyznačuje se především hlubokými myšlenkovými destrukcemi, při kterých je objekt zkoumání neoddiskutovatelně zničen. Setkáváme se s ním často v informatice, jaderné fyzice, sociologii a zemědělství.
Destruktivní důkaz na Turingově stroji[editovat | editovat zdroj]
Ve formální informatice se ukazuje, že obecně nelze rozhodnout, zda určitý program někdy zastaví a navrátí výsledek. Za takových okolností nezbývá než použít destruktivního důkazu: ujistit se, že se program zaručeně zasekne. Pokud by takový důkaz byl proveden na ideálním Turingově stroji, měl by na náš svět drtivý účinek; zřejmě by změnil hodnotu nekonečna a zvýšil ji na více než trojnásobek. Podle některých dohadů[zdroj?] experimenty s Turingovým strojem způsobily rozpad Sovětského svazu.
V moderním softwarovém průmyslu bývá toto důkazové schéma praktikováno ledabyle. Produkty, které jsou současnými společnostmi vydávány jako hotové, se i při krajní shovívavosti pozorovatele zasekávají pouze ve většině případů.
Destruktivní důkaz ve fyzice[editovat | editovat zdroj]
Využití destruktivního důkazu ve fyzice zde nemůže být popsáno, protože se jedná o velmi kontroverzní téma. Pro přehled o tématu si můžete prostudovat původní armádní dokumentaci, která ve své úplné a necenzurované podobě dostupná světové veřejnosti díky projektu Necyleaks, až ji tam někdo zveřejní.
Destruktivní důkaz v sociologii a zemědělství[editovat | editovat zdroj]
Mohutného rozvoje dostála metoda destruktivního důkazu v období mezi oběma světovými válkami. Velký význam je přikládán zvláště práci týmu italských vědců vedených V. Corleonem, který se spolupracovníky do detailu vypracoval metodu tzv. indukovaného destruktivního důkazu. Při tomto postupu nemusí subjekt výzkumu destrukci přímo provést, stačí ji řádně naznačit a tím doložit indukční předpoklad. Corleoneho tým prokázal jeho rozsáhlý význam pro obchodování olivového oleje a v průzkumech veřejného mínění, při mírném zobecnění jej lze s výhodou použít také k důkazu existence koně.