Diskuse:Socialismus

Dobrý počin. Jen, spíše obecně, pár maličkostí.

• čistě formálně - je škoda, že autor nepožádal o smazání Redirectu - takto není nový článek (byl přepsán redirect) uveden v "Nejnovějších článcích". Mnoho lidí na ně kliká. Dále k věci samotné.

• Historický náhled na socialismus je velmi přínosný. V této souvislosti jsem si (ač nemám klasické vzdělání), vzpomenul na slova v naší i evropské před-komunistické literatuře. Bez výjimky všichni intelektuálové byli socani. Mimo průmyslníků, vlastně i všichni ostatní. Nedávno jsem na satelitu shlédl krásný dokument BBC o této době prvních průmyslových revolucí, prací malých dětí a nuzotou (Anglie), spojené s protestantismem a se ztrátou křesťanských ideálů. Není to má parketa, jen na to upozorňuji.
• Dnešní náhled na socialismus je na Necyklopedii jistě dán v mnoha článcích v této kategorii. Každý soudný čtenář si vše potřebné najde. Mohla by však v článku být silně vyčleněna souvislost mezi minulým a současným chápáním pojmu „socialismus“. Jak to cítím já?
  • V minulosti se S. snažili tvrdou prací a bojem s nekompetentními průmyslníky (než-li přišel Baťa a spol.) pomoci svým dětem, aby měli na kabátek do mrazu a na řádné jídlo. Chvályhodná činnost.
  • Dnes se S. spolu s komunisty na všech volených funkcích počínaje parlamentem chovají vychytrale populisticky a (prý moudří) voliči na to slyší. Skrze neuvěřitelně zadlužený státní rozpočet, seberou do budoucna všem dětem a vnukům (hlavně nejchudším), aby se jejich nestřídmí rodiče, mohli nažrat a ožrat. Pravidlem bývá, že skrze své funkce dokážou svoje pokrevní potomky zabezpečit na generace dopředu.
  • Dříve to pronásledovaní a zatýkaní S. dělali z přesvědčení a s velkou odvahou a nasazením.
  • Dnes to jejich potomci dělají s podobným nasazením, ale jenom proto, aby byli na další funkční období zvoleni. Vše ostatní je podružné. To je princip politiky. Už jsem se pokoušel vymyslet lepší princip, ale zatím je to nepoužitelné.

--Ervín 18. 12. 2009, 22:42 (UTC)

Jo. Všechny ideologie se podle forem dělí do tří skupin - jak jsem už sem párkrát psal.

1. pochopitelné a téměř nezbytné - to je Morův utopický socialismus, pak ti co zavedli lepší životní podmínky dělníků atd. (u feminismu třeba zavedli volební právo žen)
2. nejsou nezbytné, ale dají se pochopit - Owenovy pokusy - dělal to se svými penězi, tak proč ne. (Paroubek se o to nejspíš pokouší taky, ale se státními penězi. To je ten problém.) (u feminismu se snaží odstranit diskriminaci v platech)
3. radikální, na hraně nebo za hranou - maoisti (Maoovi maoisti, ti dnešní ne), Lenin, Stalin, komunisti... Dnes jsou až k smíchu (u feminismu ty, co chtějí odstranit domnělou diskriminaci v jazyce atd.)

Dnes je 3. skupina s. odsuzována, na 1. si nikdo nevzpomene a na druhou taky. Neomaoismus je jak jedno z mnoha francouzských povstání, ačkoliv neomaoista dodnes sedí v europarlamentě. U Paroubkových socialistů bych řekl, že jim jde jenom o sebe, případně že věří bludům a nikdy neotevřeli Rerum novarum. Papež má vždycky pravdu, o socialismu určitě.

Teď když na to koukám, vidim, že opisuju jenom to, cos napsal ty, jenom po mym. Dobrou noc. --M. 18. 12. 2009, 23:44 (UTC)