Hroznyzvy

Hroznyzvy (latinsky vindemia ex vos) jsou bájné plody stromu, který je nazýván hroznyzvovník vysoký (arbor vindemia ex vos aeria). Tento strom se vyskytoval pouze v blízkosti trampských osad na řece Sázavě a je pravděpodobné, že s ubývajícím počtem trampů, jež se o něj starali, z přírody zcela vymizel. Jeho jediný známý exemplář (ovšem ve formě bonsaje) má za oknem svého bytu Wabi Daněk.

Hroznyzvy

Význam

Hroznyzvovník byl pro trampy významným stromem, pod nímž rádi sedávali, pěli táborové písně a chlastali. Je známo, že jeho plody (hroznyzvy), nebylo nikdy možné posbírat – nejspíše proto, že trampové byli neustále pod parou a na relativně vysoký strom nebyli schopni vylézt. Když se ráno probrali, už se jim pro hroznyzvy nechtělo.

Zmínky

O stromu se krom pamětí postarších divých kotlíkářů dochovalo jen málo informací. Velkým obdivovatelem hroznyzev byl samozřejmě také trampský písničkář a amatérský pediatr Honza Nedvěd. Traduje se, že svou nejznámější píseň Stánky složil právě pod hroznyzvovníkem, kde zaparkoval svůj zelený mercedes, aby se mohl z okýnka kochat netknutou přírodou Posázaví a čerpat z ní inspiraci. Právě v textu této písně je obsažena jedna z mála písemných zmínek o legendárních hroznyzvách. Je jim věnovaná pasáž, kde Nedvěd přímo zpívá: „Ztracená víra, hroznyzvy nic neposbírá.“

Podoba

Samotná hroznyzva byl údajně plod přibližně o velikosti a tvaru šípku, a měl charakteristické khaki zbarvení. Mezi trampy kolovala pověst, že plody jsou velmi chutné a navíc se dají použít do pálenky. Proto se jich tolik (bohužel neúspěšně) pokoušelo hroznyzvy posbírat.