Paradoxy

Tento článek je potřeba pěkně dojebat a upravit.

Potřebné úpravy: Ještě tomu dodat více humoru a styl, příklady

Úvod do světa paradoxů

Definice

Paradox (z řeckého paradoxos (παράδοξος) = neočekávaný, doslova poznání, co se schválně trefilo vedle) je tvrzení, které spojuje pojmy nebo výroky v běžném slova smyslu si odporující. Výsledkem je sice neočekávaný, překvapivý, ale přesto stále smysluplný celek. Lidem se paradox jako nesmyslný jeví pouze zdánlivě.
Pozor! - nejedná se však o oxymoron. V něm nejde o ucelenou myšlenku, nýbrž o spojení slov, která se navzájem popírají.
Také je nutno udržovat v hlavě (pro sedláky: v palici), že není paradox jako paradox. Nesmyslnost paradoxu je začasté pouze zdánlivá, obvyklá je zde jeho skrytá či zjevná smyslnost.

Varování a zásady bezpečnosti

Některé paradoxy se na první pohled mohou zdát (a také že jsou) neškodnými. U jiných však hrozí nebezpečí jak při teoretizování, tak při jejich praktickém provozování (dumání nad nimi). Patří sem zejména paradoxy značně rozsáhlejší (kupříkladu Zenónovy aporie), neboť u nich většinou nevíme, co se může (v podstatě kdykoli) stát.
V teorii: Během jejich pročítání a při přemýšlení o některých paradoktických problematikách je nutné si dávat pozor na stupeň přehřátí (boilerisaci) již výše zmíněné palice, hlavně její části mozkové. Když se stupeň přehřátí blíží kritické mezi, dostavuje se typická, náhlá bolest hlavy. Nebezpečí, kterému se v tomto případě lidé vystavují, obsahuje následující možnosti, které postupně mohou nastat: Bolesti svalů obličejových, gradující bolesti hlavy (někdy vyúsťující až v těžké migrény), temporární amnézie (týkající se vzpomínek z posledních 42 minut), v horších případech halucinace, bezvědomí, a v terminální fázi může nastat i rozsáhle devastační exploze hlavy, která svým ničivým efektem (rázová vlna) pravidelně zdemoluje celé široké, dlouhé, ba i bystrozraké okolí. Ministerstvo zdravotnictví varuje: Pokud u sebe některé z těchto příznaků zpozorujete, neprodleně si dejte přestávku!
V praxi: Všechny praktické pokusy (týkající se jiných paradoxů než těch, které se dají provádět jen jinde) musí být prováděny výhradně v laboratořích pro to určených. Hodně lidí je kvůli tomu naštvaných, nechápou však, co vše může hrozit: Postupné mizení předmětů v místnosti (aby se vyrovnalo vznikání energie z ničeho; viz Mikešův máselný paradox), samotných místností, vznik hodně tmavých, dokonce i úplně černých děr, zahájení invaze pokročilé rasy rasistických gumových medvídků na planetu Zemi, či druhá velká francouzská revoluce. V laboratoři sice tyto situace též mohou nastat, ale jejich následky nebudou tak katastrofální, jako jinde, tzn. bude to v pohodě.

Stupně nebezpečí

Vyjadřují, jak moc velké nebezpečí paradoxy představují. U každého z paradoxů musí být na jeho obalu stupeň nebezpečí zřetelně uveden, aby čtenář či jiný uživatel věděl, do čeho se to vlastně pouští. (Paradoxy nezaobalené, tzv kusovky, by pak do oběhu vůbec neměly být připouštěny!) Pokud tedy spatříte článek, kde tomu tak není, okamžitě nahlašte autora na nejbližší městský soud, u zjevně méně závažných paradoxů postačí i soudek. Pachatel paradoxu bude ve zkráceném řízení poslán do Argentiny za Hitlerem s poznámkou R.U. (Rückkehr unerwünscht).
Tematická rozmanitost paradoxů umožňuje jejich ohodnocení hvězdami smrti podle nejrůznějších aspektů; délky jejich popisu, množství možností řešení, počtu smrtí či ohrožení lidských životů, které způsobily (viz Želví paradox), či stáří počátku prvních výzkumů.