Pepa troska
Správně se jméno pepy trosky píše s malými písmeny, protože je tak zbytečný, že si ho nezaslouží mít s velkými. Pepu přinesl čáp 31.února roku 1933 do Bratislavic nad Hnisou. Nechal ho pohozeného na zahradě. Z tohoto důvodu jeho vlastní rodiče nepřišli na jeho porod. Pepa má syna Radima a vnuka Pétera. Radim je překupník drog a Péter je nevychovanec. Aktuálně žije v domově důchodců pro duševně choré a zbytečné v jeho rodném městysu. Na počest této osobnosti vznikla kočovná divadelní skupina, která zbankrotovala po prvním představení, které navštívilo 12 lidí. Všechny peníze ze vstupného vybral troskolog Karel Hrubián, aby si z toho mohl koupit pivo. Officiální tvář AirBank od 08.01.2024
Dětství[editovat | editovat zdroj]
Pepa se narodil a vyrůstal ve městysi Bratislavice nad Hnisou nacházejíc se v Libereckém kraji. Přinesl ho čáp na objednávku jeho otce. Jelikož byl jeho otec při objednávce po patnácti pivech a třech panácích, napsal jako jméno jeho dítěte:
peqA t(nečitelné kvůli zvratkům)roska
Když čáp shodil z výšky 50 metrů miminko, jeho otec se vracel zrovna z hospody, a tak na něj ve tmě omylem šlápnul. Druhý den ho našel znovu když si vzpomněl že na něco šlápl.
Rodiče se o něho moc dobře nestarali. Vůbec si ho nevšímali, nedávali mu pořádně najíst a spíše byl pepa pro ně zátěží. Když měl hlad šel ven na louky kde si hledal něco k jídlu. Jeho nejoblíbenějším jídlem z louky jsou sedmikrásky. Když měl žízeň šel k místnímu rybníku, kde občas od rybářů něco dostal (většinou to byl odpad co měl vyhodit, poté mu za to dali korunu nebo dvě).
V roce 1940 nastoupil do místní základní školy, kde ho to nebavilo a tak tam prostě nechodil. Později už ani nemohl, protože mu ji britští vojáci vybombardovali. Místo chození do školy si šel hledat kamarády což se mu i povedlo. Jeho kamarádi byli nacističtí vojáci, kterým nerozuměl, protože mluvili německy a pepa německy neuměl (a doteď neumí). Němci mu taktéž nerozuměli, ale líbilo se jim jak povídá, protože to pro ně byla zábava. Občas mu dokonce dali i bonbon nebo zbytky z jídla. Němci mají jinou kulturu, a tak se nejde divit, že pepa nechápal, proč ukazují na náhodné lidi a řvou na ně
Jú! Jde! (v prepisu do němčiny Jude)
Pravděpodobně se jen udivovali nad krásou jejich chůze. Nebo například pozdrav a následné představení, vždy začínající slovem Hail. Pepu vždy udivovalo, že se tolik němců jmenuje Hitler.
V roce 1945 kdy Němci záhadně zmizeli byl pepa znovu sám. Začal trávit více času doma což je rodičům nelíbilo a štvalo je to. Z tohoto důvodu ho dali do kultu špagetového monstra, kde ho naučili číst, psát a počítat. Abecedu o jednom písmenu. V tomto předmětu exceloval. V čem už neexceloval byla matika o jednom číslu. Z toho sotva prošel. Ve čtrnácti odešel pepa do světa. Vystudoval jednoletý obor střední školy života na SOŠ Liberec. S cárem papíru v ruce mohl konečně pracovat. Jeho první práce byl útěk z jeho domu, za který měl dostat dobrý pocit na ruku, zaměstnavatel mu ho ale nikdy nevyplatil.
Neúspěšná kareiéra v čemkoli[editovat | editovat zdroj]
Už od sedmi let se chtěl stát fotbalistou Slávie. Šel to tedy zkusit, ale trenér mu řekl, že stojí za hovno. Do konce jeho života mu zůstala jizva od kulky když vyzval pepu aby s míčem vystřelil. Od té doby fandí Spartě. Zkoušel si najít jiný sport a opravdu ho našel. Potápění do fazolí.
Potápění do fazolí[editovat | editovat zdroj]
Pepa se zapsal na první celorepublikové potápění, které se uskutečnilo 24. března roku 1950. Tam pepa vyhrál zlatou medaili a zjistil, že se mu potápění do fazolí líbí. Odkoupil ho klub Kraví hora, který ho začal trénovat. Touto kariérou se živil do roku 1962 kdy na dvanáctém potápění do fazolí vdechl 18kg fazolí a musel být hospitalizován. Byl v kómatu, ze kterého se neměl nikdy probudit. Doktoři ho nenávidí! Tento muž zjistil jak se levně a rychle probudit z kómatu! pepa dostal Alzhimera . Po pár týdnech zapomněl na to že byl v kómatu, a nakonec zapomněl i na Alzhimera, a tak znovu mohl žít život plnými doušky. Od té doby už se do fazolí nepotápěl a tak hledal jiný sport. Trenér mu řekl, že má kamaráda, který dělá řežbu motorovou pilou. Dal mu na něj kontakt a řekl mu ať to zkusí.
Řežba motorovou pilou[editovat | editovat zdroj]
V roce 1963 začal pepa trénovat a zjistil, že mu to i docela jde. O rok později v roce 1964 šel na celostátní soutěž a skončil na druhém místě. V roce 1967 se na další celostátní soutěži zamiloval do jedné z jeho divaček jménem Marie Svobodová se kterou se o dva roky v roce 1969 se oženil a měl s ní i dítě Radima. Bohužel Marie zemřela při porodu a tak musel Radima vychovávat pepa sám. Pepova kariéra řežby motorovou pilou pokračovala až do roku 1972 kdy mu trenér řekl, že tento sport už nikoho nezajímá,a že to musí zabalit.
Hudební kariéra[editovat | editovat zdroj]
pepa se ve svých čtyřice-ti, to už bylo po kafé.cz incidentu, letech začal živit jako hudebník. Jelikož neuměl hrát na vůbec nic, prostě našel na ulici dva kameny a hrál na ně. Byl velmi oblíbený ve straně Zelených a každý rok jezdil na jejich sjezdy doprostřed lesů nedaleko Dolního Bousova. Nejznámější se stala píseň "zimní tání". V rámci zachování alespoň nějaké kulturní hodnoty bylo později dílo zrýmováno předními troskology, v čele s Konrádem Koulemastníkem.
V harmonikových tónech můj příběh se plaví Ztracený ve vln ústech, co duši mi mají lámat Někdy úspěch, jindy strach jak mláďat Ale v každém tónu část mého osudu zní a znaví Fazole dýchat, neúspěchy chutnat Alzheimerův vítr vzpomínky odnáší a kutá Nacistické kamarády, co rychle ztratili tvář Jen šepot harmoniky s nimi hovoří dávno stář V kómatu ležel jsem, snům světem uvězněný Špagetové monstrum jsem víry svorně plný Ale probouzím se nyní, myslel si že kóma není A harmonika hraje příběh, kterým se život plní Ten příběh není můj, ale nějaký cizí svět Kde se toulají sny a naděje v nekonečném pohybu Za těch deset veršů harmonika vypráví O osudech, které se kříží, o niž není pochybu
Život po sportovní kariéře[editovat | editovat zdroj]
Pepa se musel starat o Radima, jenže ten kluk byl zlý. Tento případ je znán jako kafé.cz incident. Pod tímto textem je doslovně přepsán dopis, který pepa napsal serveru kafe.cz. Co je na tom pravdy dodnes vyšetřijí troskologové a policejní detektivové. Pepa byl znovu sám. Našel si práci v obchodě s alkoholem a bydlel v paneláku v Bratislavicích nad Hnisou.
14 Let byl klid. Živil jsem svého vnuka ze svého důchodu a sociálních dávek. Bylo to málo ale stačilo to. Jenže po těch klidných 14 letech se můj syn objevil. Dorazil v luxusním autě a řekl mi že chce svého syna zpět. Skoro jsem ho ani nepoznal. Z rozhovoru vyšlo najevo že přestal fetovat, založil si úspěšnou sázkovou kancelář, a nyní je bohatý. Ze soudu samozřejmě Petera nevyhrál. Však se s ním neviděl celý jeho život. A tak se rozhodl že mi začne škodit, a to přes mého vnuka Petera. Ten si již uměl vytvořit vlastní názor. A nebylo překvapivé že stál na straně úspěšného bohatého a nyní i celkem milého cizího muže, než na straně starého dědka který ho vychovával. Začal mi škodit. Stále méně se se mnou bavil. Nerespektoval moje zákazy na fortnajt a majkraft na jeho mobilovém telefónu. Ničil moje i svoje věci a potom nadával, že ty věci jsou už staré a jeho otec by mu zaplatil lepší. Posprejoval mi můj dům a dušoval se že chce žít se svým otcem. Nakonec jsem nátlak nevydržel a předal jsem svého vnuka jeho otcovi. Už nikdy jsem je neviděl a nyní žiju o trochu jednoduší ale mnohem osamělejší život.
- Dopis pepy napsaný do serveru kafé.cz 8.8. 2021
V roce 1989 po revoluci si otevřel truhlářství kde vyráběl nábytek, ploty nebo ozdoby. To se mu vyplatilo, protože v roce 1999 nastala celosvětová plotová krize a lidé si u pepy zkupovali ve velkém. Díky tomu se stal čtyřstým miliardtým nejbohatším člověkem světa.
Obchod ukončil v roce 2003 kdy už si řekl, že už je starý. Žil tedy z důchodu. V ten samý rok za ním přišel Radim již propuštěný z dětského domova a nyní i s dítětem s prosbou zda by se o něho nepostaral. Pepa si vzal to dítě vzal a začal se o něho starat. To dítě se jmenuje Péter. Po třinácti v roce 2016 letech se Radim vrátil s tím, že chce Pétera zpět. Pepa mu ho, ale nechtěl dát a chtěl se s ním soudit. Radim soud vyhrál a vzal si zpět svého syna, Pétera, do své péče. Pepa znovu žil sám. Cítil se zbytečný. Peněz bylo stále míň a míň. Z tohoto důvodu šel do domova důchodců pro duševně choré a zbytečné.
Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]
.png)
roce 2022 se pepa rozhodl vstoupit do české strany asociálů za kterou kandiduje do presidentských voleb. Jako prezident neměl absolutně žádnou kampaň. Žádné billboardy, reklamy, nic. Proto možná dostal jenom 8 hlasů. Kvůli malému počtu hlasů se taktéž nikde neobjevil. Do druhého prezidentského kola podpořil generála Páju.
Od roku 2023 pepa aktivně sere na povinosti. Získal si tím uznání mladých lidí. Velká většina starců jsou váleční hrdinové, cvičí 30 hodin denně, bojuje za svobodu a demokracii spolu s Andreiem a Pitomiem, neustále myslí na mladé, a veřejně popravuje mobilní telefony. Jenže pepa ne. Ten nic neumí, tak nic nedělá.
V roce 2024 pepa začal být hlavní tváří kritiky současné vlády Karla Kramáře.
Troskologie[editovat | editovat zdroj]
Stále větší a větší zájem je o zjištění zajímavých, ale zbytečných příběhů pepy trosky. Rozmohl se nám tu takový vědní obor Troskologie. Prozatimní výzkum Troskologů je Konrád Koulemastník, Karel Hrubián, Filip Slovan, Honza Klement, Matěj Odweg.
Jediná teorie, kterou tým dokázal vymyslet je, že bájný pepův syn může být Jiří Langmajer, díky podobnosti jeho a pepy.