Pinus Tmobiliensis
Pinus Tmobiliensis, v zahraniční literatuře psáno i s pomlčkou jako Pinus T-Mobiliensis je vždy zelený dlouho-jehličnatý strom. Typicky strom nemá větve v nosné části kmene, ale až zcela nahoře. Toto je sice u jehličnanů běžná vlastnost, ale obvykle se tak děje jen u stromů rostoucích v hustých lesích. Naproti tomu Pinus Tmobiliensis má tuto taxonomii vždy i na kraji lesa či v případě soliterního výskytu. Proto jej biologové a dendrologové někdy přezdívají májkus imrvérus.
Dorůstá výšky až 50m a rychlostí svého růstu předčí dokonce nejrychleji rostoucí japonský topol či douglasku tisolistou. V mnoha případech bylo zjištěno, že tento strom vyrostl na poměry rostlinné říše neuvěřitelnou rychlostí, kdy výška skokově vzrostla ze 2m na 50 během jediného dne. Po tomto růstu obvykle následuje hormonální šok, který růst zcela zastaví.
Kultivary[editovat | editovat zdroj]
Pinus Tmobiliensis je endemitickým druhem. V ČR se v současné době vyskytuje na území Středočeského kraje. Zvláštností těchto stromů je jejich potřeba interakce s elektrifikační sítí. Mimo elektrifikované území nebyl jeho výskyt dosud potvrzen. Dále je známo, že v okolí těchto stromů je výrazně vyšší úroveň mobilního signálu na několika různých frekvenčních pásmech. Podle toho, ve kterých frekvenčních pásmech se tento signál vyskytuje, rozlišujeme několik kultivarů tohoto druhu.
Pinus Tmobiliensis obecný[editovat | editovat zdroj]
Nejběžnější forma pinus tmobiliensis zesiluje signál na nosných frekvencích okolo 900 MHz. Objev této formy je datován ještě do posledního desetiletí dvacátého století. Zdá se, že tento kultivar je na ústupu a je postupně vytlačován variantou LTE.
Pinus Tmobiliensis LTE[editovat | editovat zdroj]
V okolí Pinus Tmobiliensis LTE obvykle naměříme nejvyšší úrovně signálu v okolí frekvence 1800 MHz.
Pinus Tmobiliensis 5G[editovat | editovat zdroj]
Poslední objevený kultivar se podařilo poprvé identifikovat v roce 2018. Zesiluje různé signály na celé řadě frekvencí a jeho vliv na radiový provoz není ještě zcela zmapován, ale je již jisté, že v jeho okolí se zlepšuje přenos 5G signálu, který je v některých zemích stále ještě používán pouze experimentálně. V zahraničních médiích se objevila zpráva, že 5G vysílače mohou šířit koronavirus a tak se tento strom vzhledem ke svému vlivu na tento signál těší velkému zájmu vědců.
Využití v průmyslu[editovat | editovat zdroj]
Dřevo: Není bez zajímavosti, že kmeny těchto stromů lze využít k výrobě železných konstrukcí. Toto je zcela paradoxní jev, jelikož kmeny stromů jsou obvykle ze dřeva a je tomu tak i zde, ale obsah železa v kmeni je v tomto případě 95% objemově a dokonce 99,45% hmotnostně.
Jehličí se hojně využívá. Mezi biology se dlouho spekulovalo, zda opadávají jednotlivé jehlice či nikoliv, ale až známý biolog, Henryk Lahola zjistil, že opadávají celé větve a vzhledem k tomu, že průměr opsaný jehličnatými hroty je právě 127mm, jsou konce těchto větví jedním z nejvhodnějších nástrojů k vymetání komínů.