20 241
editací
Stromové chobotnice: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
Sprasení uživatele Ousvec zvráceno do předchozího stavu autora Karkos.
Bez shrnutí editace |
|||
|
Pašeráci pašují stromy z pohoří Altaj do Ulánbátáru, kde je stromů nedostatek; přestože kyrgyzská vláda těžbu dřeva zakázala, aby nedošlo k ohrožení právě populace stromových chobotnic (opět nutno zdůraznit, že ani kyrgyzský prezident neví o jejich existenci, a pouze ji předpokládá), těžba pokračuje nelegálně. Je sice pravda, že většina stromů dále oficiálně nepokračuje, odvážejí je již jiní pašeráci. Lze tedy stromové chobotnice v Mongolsku označit za kočovný a invazní druh.
===
To ovšem [[nic]] nemění na několika událostech, které jsou pevně spjaty se stromovými chobotnicemi a významnými historickými okamžiky mongolských muslimů. Například v roce 1666 prý pršeli ve východním Mongolsku sledi; ve skutečnosti to byly podle současných výzkumů stromové chobotnice. Je to tedy pouze pravděpodobné, protože existence tohoto tvora ještě nebyla prokázána. Je však mnohem pravděpodobnější, že uprostřed stepi se vyskytl tento rychle se tehdy šířící druh, než ryba. Každopádně vliv na mongolské muslimy po tomto dešti podivných tvorů byl jednoznačný - někteří muslimové se přiklonili k sunnitské větvi islámu (do té doby byli šiíté).
Roku 1917 začala v Mongolsku Říjnová revoluce také právě díky stromovým chobotnicím. Ty totiž v témže roce procházely stavem páření, kdy je jejich schopnost barvoměny narušena akutním urychlením hlavního svalu, což se projeví slabě [[menstruace|červenou]] barvou. Komunisté to považovali za symbol [[Lenin|Boží]] a rozhodli se zahájit revoluci. Samozřejmě to mělo nemalé dopady na mongolské muslimy, kteří díky tomu začali být spolu s mongolskými křesťany a buddhisty pronásledováni za svojí víru. Naopak stromovým chobotnicím to pomohlo, neboť jsou i přes staletý vliv Mongolů vůči islámu zcela rezistentní.
{{Živočichové}}
| |||