23 105
editací
Pervitin: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
odk
m (→Historie) |
m (odk) |
||
|
==Účinky==
[[Soubor:Pervitin_makeup.jpg|thumb|Pervitin může suplovat
Hlavním důvodem, proč je toto balené syntetické [[štěstí]] tak populární je fakt, že vrací chuť do [[práce]]. Všichni to známe - tahat se nikomu nechce. Dáme trošku perníčku, párkrát se nadechneme a už frčíme a děláme všechen ten opruz s nadšením. Zpravidla tak sice nečiníme nejlépe, jak je možné, ale zase to jde pěkně od ruky. Spoluuživatele bezpečně poznáme podle [[Kozí dech|zrychleného dechu]], překotné mluvy a zorniček velikosti tenisáku. Nechce se nám spát, můžeme psát články do [[Necyklopedie]] celou noc, vyhrávat pod okny své milé serenády, přispívat do internetových diskuzí a spoustu jiných užitečných věcí. A co víc - činí nám to radost! Do práce se těšíme, ba i přesčas pracujeme.
Notorický uživatel se také postupně dopracuje k [[Paranoia|obezřetnému]] chování. Najednou si začne všímat
Nezanedbatelnou výhodou konzumace krystalků je jejich pozitivní vliv na kůži a celkové vzezření uživatele. Hodí se zejména pro mladistvé, kteří touží vypadat dospěleji, aby jim v [[hospoda|putykách]] nalili [[alkohol]] bez občanky. Již pár užití vás zbaví [[Uher|beďarů]] a přidá vám dospělý pohled na [[svět]]. Zejména na marnost veškerého počínání.
==Historie==
Kdysi dávno se o průmyslovou výrobu krystalického štěstí a chutě do práce pokoušeli [[Japonsko|Japončíci]], kluci mazaný. Na počátku dvacátého století se jim to povedlo, ale protože jejich [[národ]] už tak vykazoval vysokou chuť [[práce|pracovat]], vykašlali se na ni. [[Německo|Němci]], když plánovali výlet své cestovní kanceláře [[Wehrmacht]] na širou [[Rusko|Rus]], řešili problém dlouhé vzdálenosti. Inu, [[letecká doprava]] v té době nic moc, bylo tedy třeba najít způsob, jak hrdinní řidiči [[autobus]]ů mohou zvládnout trasu s méně zastávkami. A tak každý z řidičů dostal kyblík s chutí do práce a vyrazili. Před [[Stalin]]gradem chuť došla, takže se celý výlet nakonec pozdržel.
Od sedmdesátých let minulého století se chuť do práce vyráběla podomácku i u nás. Dokonce [[se]] říkalo, že jsme ve [[vaření]] velmoc. Za [[KSČM|komančů]] se nikomu moc pracovat nechtělo, chyběla motivace a tak byla tato droga uměle přidávána do stravy. Jen díky péči soudruhů máme dnes [[Škola|školy]] postavené v akci ''Z'' - kdo by taky zadarmo pracoval.
V současnosti zachvátila domácí výrobce [[Lenost|lenora]] a tak celou dřinu outsourceovali. [[Vietnam|Vietnamci]] se chopili vaření stejně dobře, jako chovu [[Marihuana|trávy]]. V rámci místních sociálních programů se naše [[Vláda|vládnoucí]] garnitura snaží tuto zábavu vrátit zpátky do [[Zlaté české ručičky|českých rukou]] a proto podporuje různé pořady o vaření a potulné kejklíře, kteří předvádí zápas s náčiním. Za všechny jmenujme pana Babicu a [[Zdeněk Pohlreich|Zdeňka Pohlreicha]]. Jedná se totiž o fetiš politicky nejcennější - HDP, proto má na podpoře programu ''
{{Drogy}}
| |||