2 669
editací
Adamov: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
pyčovina, ale už to neni pahejl
m ({{Města a dědiny}}) |
m (pyčovina, ale už to neni pahejl) |
||
|
[[Soubor:Rodinný dům, Adamov.jpg|thumb|Příklad rodinného domu vystavěný v období obyvatelského boomu, může pojmout až 170 žadatelů o byt.]]
'''Adamov''' (německy nazývaný ''Atomow'') je město v [[Moravstán]]u, které se vyznačuje nejvyšším počtem panelových domů na počet obyvatel. Dříve romantická vesnička s [[hospoda|hostincem]] a firmou zpracovávající dřevo.
Po válce zde byl komunisty vybudovaný panelový skanzen hybridních prototypů supermoderních bytů, které měly [[mléko|ukojit]] poptávku zaměstnanců místní muničky po ubytování. Avšak ani tyto multifunkční ubytovací kapacity nemohli ubytovat všechny nově přicházející, proto několik stovek lidí bylo ubytováno v nedalekých jeskyních [[Moravský kras|Moravského krasu]].▼
Avšak jak už to bývá, i věčné časy s komunismem skončily. Zbrojovku zavřeli, zbylo zde jen málo firem na výrobu pivních špuntů apod. Okolní kraj nové podnikatele nepřitáhne, však tu není ani vodovod. Lidé stále chodí pro vodu k řece [[Svitava|Svitavě]]. Poté co se většina obyvatel odstěhovala, město chátrá a postupně se vymazává z map.
=Historie Adamova=
Historie Adamova je od prvopočátku spojena s kovářstvím, jehož kořeny zde sahají až do roku 1360. Tehdy tato oblast u hradu Ronova byla pustá a divoká neboť Čeněk Krušina z Lichtenburka, majitel Ronova, se nestaral o nic než žrádlo, děvky a chlast. Původní osada se jmenovala Hamry podle hamrů, které zde založili kováři, kteří na cestě z [[Brno|Brna]] na sever zbloudili v temných hvozdech u [[Svitava|Svitavy]]. Od roku 1732 nese osada jméno Adamov, a to podle Adama Josefa z Lichtenštejna, majitele zdejších kováren. Kovaly se zde hlavně pouta, obojky a řetězy na krk pro otroky a vyznavače sado-maso. K velkému rozvoji Adamova a místních kováren došlo po roce 1849, kdy byla dobudována [[Dunihlav sovětský|trať železného oře]] Brno - Česká Třebová, která do temnot tohoto [[Bůh|Bohem]] zapomenutého kouta přinesla kouř a hluk.
Ve 30. letech a za II. světové války zde probíhala mohutná zbrojní výroba, kovaly se halapartny, sudlice a řemdichy. Adamov samotný zažil mohutný rozvoj a dosáhl 500 obyvatel.
V roce 1945 došlo ke znárodnění zdejších kováren a v roce 1947 byly v souladu se svým pitomým výrobním programem (granáty, laufy, a futrály na kaťuše) přejmenovány na BALAST. Tato intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz, byla tak tajná, že za hranicemi Adamova nikdo netušil, co se ve městě vyrábí, dokonce ani v Adamově samotném to mnozí netušili. Tak vysokého stupně utajení bylo dosaženo především neobvyklou metodikou výuky na tamějších 2 školách: Výuka základních předmětů, zejména čtení a psaní byla metodicky zpracována tak, aby většina absolventů vycházela z deváté třídy prakticky negramotná, s duševním obzorem stejně úzkým jako je obzor krajiny v Adamově nahlížený ze dna tohoto 250 m hlubokého kaňonu v němž centrum Adamova leží.
Vzrůstající poptávka po vojenském materiálu (od nábojů do samopalu po tiskařské stroje) donutila místní obyvatele přeorientovat výrobu. Z výrobní linky denně sjížděla vojenská výzbroj, pro německé vojsko za [[druhá světová válka|druhé světové války]], po válce pro spřátelené rozvojové krajiny [[Vietnam]], Biafru, [[Etiopie|Etiopii]], [[Kuba|Kubu]], [[Angola|Angolu]] a [[Severní Korea|Severní Koreu]]. Byl zde vyroben i prototyp [[Bojová šalina T3X|bojové šaliny T3X]].
Po válce zde byl komunisty vybudovaný panelový skanzen.
=Obyvatelstvo=
[[Soubor:Křtinské údolí 17.jpg|thumb|right|Jedna z Adamovských jeskyň]]
Původní zakladatelé Adamova byli [[Cikáni|potulní kováři, kotláři a dráteníci]] a jejich potomci. Později, v 60. letech 20. století se do městečka začali stahovat další a další přistěhovalci, kteří sem proudili za vidinou teplých obědů a večeří v místní kantýně.
▲
Obyvatelé Adamova se dnes živí převážně sběrem léčivých bylin a jiných lesních plodin v okolních lesích, protože továrnu postupně vytunelovali, rozkradli, prošustrovali a zdevastovali [[Frikulín|topmanažeři]], kteří továrnu vedli v letech 90. a následujících. Tím většina obyvatel přišla o práci a stala se zcela závislou na výkupních cenách sušeného rulíku, vraního oka, [[Marihuana|marihuany]], [[Houby|lysohlávek]] a jiných drog, které prodávají na trhu v [[Brno|Brně]] a [[Blansko|Blansku]].
==Obyvatelstvo dalekého původu==
[[Soubor:Three-faces.jpg|thumb|left|Typická adamovská děvčata z počátku 21. století]]
V letech 70. bylo početně slabé obyvatelstvo Adamova posíleno přílivem imigrantů z [[Kuba|Kuby]], [[Vietnam|Vietnamu]] a [[Polsko|Polska]].
'''Kubánci''' do Adamova šli za odměnu, protože bojovali ve válce za socialistickou Angolu. O výrobě sice nic nevěděli, zato jim velmi zachutnalo černohorské pivo, čepované v místních krčmách. Adamovskou pohostinnost odměňovali pravidelnými hudebními produkcemi trvajícími každý pátek a každou sobotu až do ranního kuropění, které pořádali na nádvoří papundeklového tábora, v němž je místní továrna obytovala. V Adamově rovněž zanechali část svého genetického materiálu, avšak jejich potomci z města zhusta odešli, neboť jim nevyhovovala poněkud [[Rasismus|etnocentrická]] atmosféra města.
Po Sametové revoluci v zimě roku 1989 se původní kubánští gastarbeitři vrátili na rodný ostrov, povoláni zpět svým neohroženým vůdcem Fidelem Castrem, který se obával, že by se v [[Česko|Česku]] mohli nakazit infekční chorobou tzv. demokracií.
'''Vietnamci''' se v Adamově objevili zcela dobrovolně zlákáni sliby Vietnamské vlády, že budou v daleké blahobytné Evropě studovat univerzitu. Vietnamští vládní představitelé je však zapomněli informovat o oblíbeném české úsloví, že ''hospoda je univerzita života''. Drobní, přizpůsobiví obyvatelé nekonečných rýžových polí jihovýchodní Asie v Adamově zapustili kořeny. Bystře využili rozdílů v nedostatcích československé a vietnamské verze [[Socialismus|socialismu]], od Čechů se naučili vyhýbat se práci a privatizovat vše, co není přibité dvoupalcovými hřeby, od Kubánců pít a tancovat do časného rána, a od polských gastarbeiterů kšeftovat. Ze širokého dalekého okolí skoupili šicí stroje, skútry Babeta a další harampádí, které posílali příbuzným do Vietnamu dokazujíce tak, že i na socialistické bídě se dá vydělat.
Po Sametové revoluci Vietnamci v Česku zůstali, protože - jak poznamenal jeden z nich - soustružník Nguyen Ngueyen-nguyen: ''Ať psíde sokolif, nemuše to byt holší neš tam u nas doma''.
'''Poláci''' v Adamově svou situaci gastarbeiterů vyřešili jednoduše: Využili zanedbatelné jazykové bariéry a při první příležitosti se v Adamově oženili. Asi to tehdy v Adamově taky nebylo tenkrát horší než tam u nich doma.
=Zajímavosti=
[[Soubor:Wankel cycle anim.gif|thumb|right|Tvar Wankelova motoru přesně kopíruje tvar vstupního dómu jeskyně Býčí Skála]]
Přes temnou historii města a chmurnou sociální atmosféru zdejších krčem lze v Adamově nalézt řadu zajímavostí:
*V Josefovském údolí 5 km východně od Adamova se nachází zachovalý areál původní kovárny, tzv. Stará huť. Jedná se o prototyp všech evropských krematorií.
*Jeskyně Jáchymka je dodnes obývaná adamovskými troglodyty.
*Ve stejném údolí je i jeskyně Býčí skála, v níž v roce 1872 Jindřich Wankel vynalezl '''Wankelův motor'''.
*Lesnický Slavín v adamovských lesích tvoří unikátní řada pamětních desek i větších pomníků na paměť zbloudilých poutníků, turistů, a sběračů lysohlávek, kteří zamřeli v marném hledání cesty ven z temných hvozdů.
*Bronzová busta Tomáše Garrigua Masaryka před základní uměleckou školou slouží jako mrtvá schránka {{C|pro předávání zpráv ruské tajné služby}}, ale tato informace je přísně tajná.
*Kamenná Alexandrova rozhledna tyčící se nad městem v lese je pozoruhodná tím, že z ní je nejhorší rozhled ze všech rozhleden na světě.
==Malá statistika zajímavostí==
*2 % obyvatel Adamova jsou [[Jehovisté]]
*3 % obyvatel Adamova má přímení Gonzáles.
*5 % obyvatel Adamova má příjmení Nguyen.
*7 % obyvatel Adamova nikdy nebylo v [[Praha|Praze]].
*11 % obyvatel Adamova žije v ulici Jilemnického, kde stojí nejdelší panelák na Moravě.
*13 % obyvatel Adamova má přímení Pernica.
*17 % obyvatel Adamova nikdy neslyšelo o [[dvojková soustava|dvojkové soustavě]]
*23 % obyvatel Adamova kouří [[Marihuana|trávu]]
*29 % obyvatel Adamova hraje [[Nasraná|nasranou]]
*31 % obyvatel Adamova [[Vzpomínky na socialismus|vzpomíná s láskou na socialismus]]
*37 % obyvatel Adamova uctívá [[Svatý_Tučňák|Svatého tučňáka]]
*41 % obyvatel Adamova má nebo někdy v životě mělo [[Škoda|škodovku]]
*43 % obyvatel Adamova zvysoka kašle na organizace [[OSA]]
*47 % obyvatel Adamova obden přemýšlí [[Jak_zhubnout|jak zhubnout]]
Nikdo netuší, jak je možné, že čísla v této statistice jsou prvočísla, dokonce ani autor této statistiky, který žil kdysi v Adamově po dlouhých [[prvočíslo|13]] let, což je taky prvočíslo, a pravděpodobně z toho úplně zblbnul.
{{Města a dědiny}}
| |||