Po našymu: Porovnání verzí

Co se týče výslovnosti, tak ta se pohybuje někde mezi [[Čeština|češtinou]], [[Polsko|polštinou]] a vytímšustěním mentálně retardovaného [[pes|psa]]papíru. Rozdíly ve výslovnosti se projevují nejen na úrovni měst, ale nezřídka i na úrovni čtvrtí a jednotlivých [[hospoda|hospod]]. Vzhledem k tomu, že existuje asi sedmnáct způsobů výslovnosti hlásky ''š'', dokážete podle ní zpravidla určit, kde dotyčný mluvčí bydlí, co rád pije a zda v dětství prodělal plané neštovice.

Na to navazuje další specifikum tohoto jazyka. Nejenže si rodilí mluvčí nemusí rozumět mezi sebou, v některých případech dokonce nerozumí ani významu samotných slov nebo slovních frází. Existují, byť výjimečně, i fráze, jejichž význam je i rodilým mluvčím stále záhadou. To jim ale nebrání v tom, aby je směle používali, a tak tyto fráze stále přežívají. Žádný jiný jazyk na světě naní takovou anomálií znám. Příkladem takové fráze je například "Gupi, na šarego bobu", jejichž význam doposud nikdo nepochopil, a přesto je stále poměrně používaná.