Sněhová kalamita: Porovnání verzí

V Praze byla situace asi nejkomplikovanější. Rekordní tři centimetry sněhu a u muzea čtyři, byly překročeny několikanásobně. Na několika strategických křižovatkách v metropoli došlo k [[Doprava v Praze|zastavení dopravy]], což znamenalo kolaps téměř poloviny města (jako tomu bývá koneckonců i v ostatních případech). Zablokování silnic znamenalo i zablokování tramvají, takže se nikdo nikam nedostal. Primátor [[Pavel Bém]] v očekávání nedostatku sněhu odjel na Antarktidu vyjednávat s tamním ledovým královstvím dodávky sněhu, které nakonec skončily ve [[Vltava|Vltavě]]. Odhaduje se, že celková akce vyjde Prahu cca. na 5 miliard korun, což ovšem není žádný problém, protože současné hospodaření města je schopné utrácet i větší částky za ještě větší [[Tunel Blanka|nesmysly]], koupit šalinpluhy jich ale nenapadne.

Radost ze sněhu měli hlavně [[děti]], lyžaři a [[snowboarďačky]]. Ski resort Petřín hlásí 85 cm a heboučký prašan; takové podmínky v současné době nemají ani Krkonoše, či Šumava; blíží se jim ale střediska v [[Alpa|Alpách]] a Tatrách. Běžecké trasy na Letné a ve Stromovce jsou udržované a plné [[Běh|běžkařů]]. Znepokojen je pouze [[Václav Klaus]], který snowboard jako levicový sporsport odmítá, na druhou stranu ho však těší, že je zcela evidentní, že k žádnému [[Necykloverzita:Výzkum/GO|globálnímu oteplování]] v těchto dnech nedochází.

[[Praha 666]] hlásí, že je ze všech městských částí v odklízení sněhu nejlepší. Hned, jak nasněžilo, vyjely sněhové pluhy do Divoké Šárky, na Ladronku, do obory [[Protonová hvězda|Hvězda]] i do dalších [[národní párky|parků]] a důkladně odklidily sníh ze všech cest, na kterých by mohli uklouznout a zranit se nepozorní běžkaři a sáňkaři.