Dívčí válka: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dívčí válka (editovat)

Verze z 1. 9. 2019, 20:34

Přidáno 1 334 bajtů ,  1. 9. 2019
Zpřístupněno dalšímu prasení
(Perun)
(Zpřístupněno dalšímu prasení)
[[File:Young Spartans National Gallery NG3860.jpg|thumb|center|600px|Takhle nějak vypadala rozcvička před dívčí válkou pod vrchem Děvínem]]
==Jak to kronikáři postupně prasili==
ZKosmův dobypříběh nedlouhove 14. předtímstoletí pocházípřevyprávěla ''Kronika tak řečeného Dalimila'', kde Kosmův starší, spíše rozverný, příběh získává fungl novou podobu. Byl to právě Dalimil, kdo si vymyslel a do příběhu vkomponoval typicky středověké lahůdky, jako vplétání nešťastného Ctiradla do popravčího kola zdivočelými dívkami i bezuzdné vraždění vlastních dcer i manželek rozzuřenými muži. V této verzi se už objevují veškerá jména protagonistů (Vlasta, Mladka, Hodka Svatava, Vradka, Radka, Častava, Darka i její lstivá ségra Šárka). Objevuje se tu i motiv pozvání dívek na Vyšehrad a jejich zneuctění, které vyprovokovalo konečný útok Vlasty, ai motivsladkobolný příběh svázané krásky, převzatývykradený z germánského příběhu o Sigurdovi a Sigrdrífě. Dalimil také podlenejspíš některýchjako názorůprvý spojil tento příběh s vyprávěním o Lucké válce a prohlásil, že jméno Vlasty je odvozeninou jména luckého vladyky Vlastislava.▼
Kosmův příběh pak ve 14. století převyprávěl Jan Marignola vé své kronice.
 
Přerod v krvavý popis války se dokonal v ''kronice Přibíka Pulkavy z Radenína'', sepsané v druhé polovině 14. století, kde také nadobro mizí veškeré erotické motivy. Dalšía drsnézůstává detailyjen doúděsně příběhusurový zakomponovalmasakr, vekterému své kronicenovodobý ''Václavmasakr Hájekmotorovou z Libočanpilou'' v prvnínesahá poloviněani 16.po stoletíkolena. ▼
▲Z doby nedlouho předtím pochází ''Kronika tak řečeného Dalimila'', kde starší, rozverný, příběh získává novou podobu. V této verzi se objevují jména protagonistů, motiv pozvání dívek na Vyšehrad a jejich zneuctění, které vyprovokovalo konečný útok Vlasty a motiv svázané krásky, převzatý z germánského příběhu o Sigurdovi a Sigrdrífě. Dalimil také podle některých názorů spojil tento příběh s vyprávěním o Lucké válce a jméno Vlasty je odvozeninou jména luckého vladyky Vlastislava.
 
Další drsné detaily do příběhu zakomponoval ve své kronice ''Václav Hájek z Libočan'' v první polovině 16. století. Ten už zkrátka ví [[Veš|vše]], oženil všechna knížata, vdal Kazi i Tetu a veškeré události opatřil přesnými letopočty. Celou tu dívčí válku pak rozvinul v hrdinský epos, který si nikterak nezadal s nejlepšími fejky tehdejších dob.
▲Přerod v krvavý popis války se dokonal v ''kronice Přibíka Pulkavy z Radenína'', sepsané v druhé polovině 14. století, kde také mizí veškeré erotické motivy. Další drsné detaily do příběhu zakomponoval ve své kronice ''Václav Hájek z Libočan'' v první polovině 16. století.
 
Nakonec to samozřejmě dorazil Velký Alois řečený Jirásek, který svými Starými pověstmi českými téměř dosáhl úrovně Starých pověstí hebrejských, známých též coby [[Bible]].
==Historické [[Prdel|pozadí]] dívčí války==
DívčíSamozřejmě válkucelá lzeta story se příliš nezazdávala zejména historikům a ti jí brali spíš jako snůšku plků a blábolů. Ne však všichni,protože onu dívčí válku lze také vykládat jako odkaz na předkřesťanské slavnosti letního slunovratu. Ty zahrnovaly třídenní hry mládeže, hodování a rituální promiskuitu. Při těchto slavnostech dívky a chlapci zápasili o makety hradů a závodili v hodu oštěpem a jízdě na koni a končili mnohými zásnubami. Odkazem na tento rituál pak můžou být některé místní názvy jako Dívčí hrad na Bruntálsku.
 
Analogický rituál se dochoval až do 19. století ve Švýcarsku, kde první květnovou neděli dívky a chlapci stavěli dřevěný „hrad lásky“, který na dívkách chlapci dobyli a celá událost skončila hostinou, tancem a '''[[Soulož|.....]]''' , no čím taky jiným.
==Děvín==
Dívčí válka v původním podání Kosmově se jaksi zcela samozřejmě ometá kolem vrchu Děvín, což by měl být zlíchovský vrch proti Vyšehradu a už podle názvu by to měl být "divčídívčí hrad".
Jenže chyba lávky. Děvínů, coby zhusta pustých a nevlídných kopců, je totiž v našich krajích roztroušeno povícero, a rozhodně to nevypadá na to, že by jeden každý byl nazván podle luzných hrátek mládeže s nezanedbatelným erotickým kontextem.
Jak profesoři jazykozpytci ([[Slivovice|jazykozpitci ]]?) Josef Janko a Václav Tille hlubokomyslným bádáním zjistili, místní název '''Děvín''' je protějškem též místního jména '''Vráž'''. Obojí je přitom označením někdejšího pohanského kultovního místa. Rozdíl je v tom, že Vráže bývaly místem výskytu duchů '''''vraživých''''', zatímco Děvíny hostily duchy vysloveně '''''nevraživé'''''. Tudíž Děvíny bývaly spíš obětištěmi, kde oni duchové nevraživí měli jimi být obměkčováni. APrávě Děvín zlíchovský snad měl být mezi těmito pohanskými kultovištěmi snad i nejvýznamnější.
 
Z tohoto hlediska je víc než pochopitelné, že církev tehdejší do tamního Dalejského (později Prokopského) údolí, přímo pod ten zpropadený Děvín, nasadilonasadila svůj nejtěžší kalibr, totiž (svatého) Prokopa, který byl na vyhánění démonů prostě špica. Vždyť jen na Sázavě tento [[odborník na slovo vzatý]] [[Hoax|prokazatelně]] vyhnal rovnou tisícovku tamních, tamnějších i nejtamnějších běsů, bubáků, démonů, pidižvíků i ďáblů!
==Kosma pábitel==
Je nyní i jasnější, proč Kosma, kanovník kapituly pražské, spáchal onen půvabný příběh o dívčí válce, aby zakryl skutečný význam slova Děvín i místa, stále ještě čerstvě čpícího [[Peklo|peklem]]. Bylať to doba, kdy pohanství zdaleka ještě nebylo čímsi zašlým, co je už jen zasutou historickou vzpomínkou.
[[File:Perun (Pustevny - Czech Republic) 14.jpg|thumb|600px|center|A do pěrunaPěruna!]]
 
[[Kategorie:Historie]]
(Hrubý materiál ku dalšímu zpracování)
{{Pracuje se}}
Foxiest
Imperátoři, rollback, Správci
5 956

editací

Citováno z „https://necyklopedie.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/197956“

Navigační menu