Magnetický záznam obrazu: Porovnání verzí

Jsou to pozoruhodné přístroje.:

*Již zmíněný '''Machtronics''' a jeho řada přenosných strojů '''MVR''' se šikmým záznamem.

*'''Toshiba''' se svým velkým dvoupalcovým strojem '''VTR-1''' (1959), opět se šikmým záznamem.

*Stejně velký stroj '''Sony''', tentokrát plnokrevný quadruplex, z roku 1958.

*Malé, přenosné dvoupalcové stroje '''Ampex''' se šikmým záznamem ('''VR-660''', '''VR1500''', (1963)<ref>https://www.labguysworld.com/Ampex_VR-660.htm</ref>.

*Jednopalcový profesionální formát kalifornské '''IVC''' (1970), který neuspěl v soutěži se stroji formátu "C".

*Nepřehlédnutelný segmentovaný jednopalcový formát '''BCN''', standard "B" ('''Bosch-Fernseh''', 1976), spojující nevýhody šikmého a příčného záznamu, přesto ale v Evropě značně rozšířený.

*Kazetový záznam '''Philips''' systém '''VCR''' (1972), kdy vtipné umístění cívek nad sebou totálně zabilo umístění '''''extrémně kritické''''' části páskové dráhy (exit guide) '''''dovnitř do kazety'''''! Přesto jej Philips i Grundig úspěšně vyráběli a vylepšovali ještě v letech osmdesátých.

*Pokus o resuscitaci podélného záznamu, kazeta (spíš cartridge) systém '''LVR''' (1978) firmy '''BASF''' a o rok později i '''Toshiba''' - bez komerčního úspěchu.

Nakonec i technicky*Technicky dokonale propracovaný formát '''M II''' (1986) firmy '''Panasonic''', který neuspěl v konkurenci se systémem Betacam (Sony), přestože nabízel stejně ucelenou řadu profesionálních strojů.