Š-1203: Porovnání verzí

Š-'''Škoda 1203''', všeobecně nazývaná Troska"troska" nebo "dvanáct-set-troska", byl (a dosud i někde je) automobil. Automobil s velice pohnutou historií, jak taky u nás jinak.

Vše začalo konfiskací a vyvlastněním (konkrétně majitelům státem). Věhlasná vrchlabská karosárna Petera byla tehdejším majitelům, sudetským Němcům, zkonfiskována v květnu 1945. Příkazem dostala za úkol z toho, co zbylo, navrhnout a vyrábět dodávku, a třeba i sanitku na základu tehdejší malé Škody- 1101 ''Tudor''. To jméno "Tudor" vzniklo z anglického Two-Door, (jako že jako ta mrcha měla jen dvoje dveře). Příkaz byl splněn v době krátké a vzniklá aut auta šla dobře na odbyt. Šla na odbyt až příliš dobře, takže bylo třeba výrobu zrušit a toto [[Klement Gottwald|genitální]] rozhodnutí komunistického [[Moskva|vedení]] státu tím zároveň ukončilo výrobu škodovek ve Vrchlabí.

Jenže užitkových aut se i nadále nedostávalo. Opět byl dán stranický a vládní příkaz udělat něco takového, jako byl západoněmecký WW Transporter - ale "po našem". Po několikaleté době temnaklinické smrti tak byl v roce 1955 resuscitován ''Automobilový závod Vrchlabí'', jehož konstruktéři si otevřeli pivo a pustili se do práce, naaž novémjim automobiluvýkresy pustiliod serukou zjevným nadšenímlítaly. V poměrně krátké době (napřesrok, 1956) tak vzniklo několik prototypů, - jako mikrobus, sanita, dodávka i valník. Jenomže úspěch (doputovaly dokonce i do [[Brno|Brna]]) se neodpouští. V lednu 1958 došlo k další z mnoha reorganizací čs. průmyslu a AZV se po čtyřleté samostatnosti vrátil pod kuratelu AZNP. Následně v květnu 1958, byly další projekční a konstrukční práce na projektu trambusu Škoda zastaveny. Jen proto, aby v červnu 1958, tedy pouhý měsíc po zastavení projektu, se konal XI. sjezd KSČ – a ten výslovně zmínil usnesení vlády o dostavbě AZNP, což znamenalo uvolnit i nějaké ty prostředky na vývoj nové trambusové škodovky. Prostředky ovšem jak od [[Miroslav Kalousek|strýčka Skrblíka]]. Přesto bylo vprostřed roku 1967 postaveno celkem 10 prototypů všech provedení v téměř sériovém provedení.

Ovšem njednounajednou se zjistilo, že vůz vlastně není možno vyrábět, výroby troskového motoru se chtěli v Mladé Boleslavi co nejrychleji zbavit a karosárna také nikde nestála – takže nakonec motory začali vyrábět v Kovosmaltu Trnava, kde museli fofrem skončit s výrobou smaltované plechařiny a začít s těžkým strojírenstvím.