Jan Berwid-Buquoy a jeho dětská tvorba: Porovnání verzí

== Divoký Západ ==

Již v sedmé třídě obecné školy začal mladičký autor poetizovat rodokapsy a další dobrodružnou literaturu z [[USA]]. Jeho [[Jedna|prvotina]] se nazývala "'''Divoký kovboj'''":

Tento druh literární tvorby se odlišoval od [[Socialismus|socialistického]] realizmu. Druhou básní si vysloužil autor vysedávání na okrsku [[Policie|veřejné bezpečnosti]]. Název díla "'''Děda mráz'''":

Skončilo to pouze vyhrožováním. Nejmírnější výrazy byly: "Dávej si moc dobrej pozor, ty šlechtickej spratku. Mohl bys dostat od nás pěkně přes držku. Rozuměl jsi debile!?" Berwid-Buquoy tvrdil, že rozuměl. Protože od komunistických policajtů "přes držku" dostat nechtěl, vrhl se autor raději na jednoaktovky: ''Stojí kovboj na lávce, odolává kapavce''. A nebo: ''Mary vzala cukroví, schovala se do křoví. Johny z [[Dvounohý kůň|koně]] seskočil, do křoví se vymočil.'' Další jednoaktovka byla poněkud ordinérní: ''Stavěli jsme mrakodrap z ukradených cihel. Když mě Noro, ráda nechceš mít, tak mi vyliž prdel.''

Tentokrát musel na okrsek veřejné bezpečnosti otec. Vysvětlili mu, že má nedostatečný dohled nad synem. Pakliže se situace nezmění, dostane syn prominentní místo v polepšovně.

 

Odborná literatura sice často hovoří o "sexuálním zneužívání dětí", ale myslím si, že jde pouze o jednostraný pohled. Nikde se nepíše o sexuálním zneužívání dospělých ze strany dětí. Že k tomu dochází i častěji než opačně, nám podávají svědectví soudní spisy justičních orgánů všech zemí světa. V každém případě se neví, zda-li mladičký Berwid-Buquoy svedl svojí třídní učitelku a nebo naopak. Přikláněl bych se k první verzi. Básník o tom dnes říká: ''Poté, co jsem zjistil, že má kundu velikosti zívajícího lva, nemohl jsem se od ní odtrhnout. Pokaždé jsem prahl po okamžiku, kdy budu moci opět zavést do její dělohy celou ruku až po loket''. Ano, motivovalo ho dámské přirození velikosti "jak když zívne lev". Z vděčnosti věnuje žák páté třídy osmiletky v Masné ulici 13, Praha 1, své třídní učitelce, tyto skromné verše: