Halucinace: Porovnání verzí

'''Halucinace''', smažkami familiérně nazývané '''''halušky''''', to je takové čistě soukromé představení, biograf, promítaný na vnitřní stranu očních víček. Většinou se dostaví po požití některé z [[LSD|mňamek]], které se dají legálně, či méně legálně pořídit od toho hodného pána, co stává v tmavém[[tma]]vém koutě každého většího [[Václavské náměstí,|náměstí]] každého pořádného [[štatl|města]]. Pokud ovšem nám to [[marihuana|potěšení]] nevyrostlo samo někde na [[Zahrádkáři|zahrádce]], či na [[Houby|palouce]] při kraji lesa[[les]]a.

Letní [[Vítr|vánek]] si pohrává s listy palem. Sedím v pohodlném lehátku, dívám se na západ slunce[[Slunce]] a vychutnávám si vůni tropických květů. Nebe je plné červánků, [[život]] plyne[[plyn]]e pomalu a já konečně relaxuji. Z [[:Kategorie:Moře|moře]] vystupuje [[mořská panna|bohyně]] s rozpuštěnými [[Blondýna|blond]] [[vlasy]], přichází ke mně a nabízí [[Sekt|chladivý nápoj]]. Bere mou hlavu do dlaní a tiskne ji mezi svá bujná [[prs|ňadra]]. Zcela omámen mezi nimi usínám, aby se mi ve snu zdál další, ještě nádhernější sen.

Zcela nahý sedím na tropickém ostrově v baloňáku, s jemným, praskavým šustěním o hladinu moře se lomících paprsků právě zapadá nádherné, dunivě modré slunce a já jsem obklopen omamnou vůní [[Barva|pestrobarevných]], doširoka rozkvetlých [[Pneumatika|pneumatik]]. Po [[Nebe|nebi]], poháněn pravidelnými rázy svých uší, zvolna a majestátně pluje růžový slon, rozhrnujíce dlouhé struny bledavých cirrusů, melancholicky laděných v tónině d-moll. Vše je až neskutečně krásné. Z astrálních výšin svou zvonivou chůzí přichází [[Pamela Anderson]], hladí mne jedním svým chápavým [[prs|ňadrem]] po tváři a druhým graciézně podává skleničku s totálně vyjetým, rozchechtaným olejem. Ve skleničce je malé paraplíčko, které na mě spiklenecky mrká.

Sedím na ostrově, co se mlaskavě chvěje jak hromada sulcu. Pronikavě kvičící slunceSlunce lítá zběsile nahoru a dolů, občas s vrzavým zachrastěním uhne do strany, a vždycky, když sebou jebne o čáru horizontu, mění své temně hučící [[barvy]] do hnusně špinavého [[Petr Fiala|ultrafialova]]. Jeho paprsky bodají jako tisíce ohnivých jehel. Vůkol ostře čpí vyceněné [[zuby]] rozkvetlých masožravek. Strašně mne svrbí nos, ale zaboha ho nemohu najít. Odporně hnědozelený [[Smrdík|smrad]] v hustých chuchvalcích vystupuje z mých nohou, ke kterým se svými ostře zahnutými drápy divoce lísá mihotavě mňučící [[Schrödingerova kočka]]. Doširoka rozcapený starorůžový [[Slon luční|slon]] luští [[Ukřižování|křížovku]], která se tím zvolna mění na nevábnou hromadu bublavě tlejících luštěnin. Pamela, neurčitě rozostřených obrysů, prudce přijíždí na mrazivě skřípající koloběžce, a s čvachtavě temným žuchnutím se rozplácne přímo vedle mne. Na nohu, hustě pocákanou sliznatě rozpláclou Pamelou, mi zvysoka močí šíleně hypertrofovaný, [[Fialová drahota|fialový]] [[prasopes|pes]]. Smradlavé zbytky rozpláclé Pamely, v podobě [[Zelená|zelenavých]] chrchlů, v chraplavém proudu psí moči zvolna splývají k zemi, kde se s purpurově [[Chrocht sklepní|chrochtavými]] zvuky prudce vsakují do potměšile zářícího monazitového [[Písek|písku]]. Moc mě to neba, protivný vnitřní hlas mi furt dokola říká '''''hnise''''', odpovídám mu '''''hnuse''''', ale nejde to, nehnu se, jsem vláčně ochablý až do bleděmodra, a nic víc s tím nenadělám.

Sedim před barákem, [[Teplo|vedrem]] zpocený, a připadám si jako na pustým, nevlídným ostrově. Je [[zima]] jak v [[Rusko|ruskym]] filmu[[film]]u a ještě do toho začlo pršet. Co pršet, přímo divoce chcát. A kroupy do toho! SZ nebes, mezi kroupama velikosti [[Kolumbovo vejce|Kolumbova vejce]], zvolna za obzor zapadá sestřelené, úplně sežvaněné [[O letadélku Kakáněti|letadlo]]. Sem nasranej jak rozhvízdaná [[Návštěvní řád kadibudky|kadibudka]] a šel bych dom, jenže když šáhnu na kliku od [[Balkonové dveře|dveří]], ta zmizí a vyroste úplně jinde. Dveře taky nejsou tam, co by měly být, a navíc za nima stejně číhá malá, hnědá, tváře divé, [[Polednice|pod plachetkou [[tchýněosoba]], co vypadá jak vzteklá Pamela po třistatřicetitřech letech.

Ležím v pohodlné posteli. Všude kolem jsou krásně načechrané polštáře, já [[Několik slov o kouření|pokuřuji]] drahý doutník, v [[Televize|bedně]] je [[fotbal|fotbálek]], v ruce krásně vychlazené [[pivo|pivko]]. Z koupelny přichází jen rouchem Eviným oděná, nádherně svůdná, roztoužená Pamela, která se však s každým dalším svým krokem nezadržitelně metamorfuje do podoby sardonicky se usmívající [[tchyně]], v síťovaných punčochách, lakovaných botách nad kolena... a s [[Protetické V|vošklivým]], pěkně [[Aleš Juchelka|macatým]] bičem ve své [[muskulární hypertrofie|svalnaté]], šlachovité, hnusně žilnaté ruce.

Brambory nastrouháme na jemném struhadle nemlich stejně jako kdybychom chtěli udělat bramborák, přidáme do toho [[sůl]], nějakou tu mouku, a prohněteme. Takto vzniklé těsto protlačíme do vroucí vody přes velkoděrové haluškové síto, nebo, jsme -li šikovní [[Kňuba|kňubové]] motorní, nasekáme těsto na prkýnku a do vroucí osolené vody shazujeme. Můžeme je taky vykrajovat lžičkou namočenou ve vroucí vodě, nebo je odkrajovat nožem z hrany prkénka, jak kterému [[Komunisté|soudruhu]] je libo.

'''Takto připravené halušky mohou vyvolat těžkou psychickou i [[Fyzika|fysickou]] závislost! Není -li zajištěn jejich pravidelný přísun, pak může akutní haluškový deficit vyvolat těžký abstinenční syndrom!'''