Edvard Beneš: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 2 916 bajtů ,  10. 3. 2008
připraseno, ježdě zbývá o jeho roli kolem 25. února
m ({{Prezidenti}})
(připraseno, ježdě zbývá o jeho roli kolem 25. února)
{{Quote|Jsme Slované a jsme sousedi [[SSSR]], převážně slovanského státu. Je přirozené, že jeho socialistická struktura má na nás vliv.|Edvard Beneš}}
[[Soubor:Edvard Beneš.jpg|thumb|Edvard Beneš]]
'''Edvard Beneš''' byl bývalý [[prezident]] [[Československo|Československa]], velký přítel [[Stalin]]ův a velký filantrop. Na jeho počest bylo pojmenováno město [[Benešov]]. Benešova filantropie dosahovala krajních mezí, když opakovaně rozdal i jemu svěřenou republiku. Roku 1938 ji daroval [[Hitler]]ovi, 1948 zase [[Stalin]]ovi, prostřednictvím [[Klement Gottwald|Gottwalda]].
 
==Počátek kariéry==
==Filantrop==
Již v mládí se vetřel do přízně svého profesora [[T. G. Masaryk]]a, který na [[smrt]]elné posteli dokonce i zavázal svého syna Jana Masaryka, aby ve všem Beneše následoval. Solu s T. G. Masarykem odešel za [[první světová válka|první světové války]] do exilu. V nové republice se Beneš stal [[ministerstvo zahraničí|ministrem zahraničí]]. Účastnil se versailleských mírových jednání, která zásoboval naprosto fiktivními údaji o [[národnost]]ní situaci v [[Maďarsko|Uhrách]]. Díky tomu nakonec [[Československo]] získalo [[Južné Slovensko|Felvidék]]. Později se E. Beneš moc divil, když bylo těchto principů, byť ve zmírněné podobě užito při stanovení hranic po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]]. Čím kdo zachází, tím také schází.
 
Benešovy návrhy na územní změny byly ovšem mnohem velkorysejší. Požadoval například všechno rakouské území severně od Dunaje, či tzv. koridor, 50–100 km široký pás území na západě Maďaska, aby ČSR mohla sousedit s Jugoslávií; vůči [[Německo|Německu]] uplatňoval nárok na velkou část [[Slizko|Slezska]]. Je [[Škoda Felicia|škoda]], že tyto návrhy nebyly realizovány, [[nejtragičtější události českých dějin|historie tak byla ochuzena]] o zajímavý vývoj po té, co by se po prvních volbách "''zjistilo''" že v republice má výraznou převahu německé a maďarské obyvatelstvo.
Benešova filantropie dosahovala krajních mezí, když opakovaně rozdal i jemu svěřenou republiku. Roku 1938 ji daroval [[Hitler]]ovi, 1948 zase [[Stalin]]ovi, prostřednictvím [[Klement Gottwald|Gottwalda]].
 
==Prezidentem==
Roku 1935 odstoupil 85letý T. G. Masaryk a doporučil [[parlament]]u, aby na jeho místo zvolil E. Beneše. Ovšem volba neprobíhala hladce. Pravicové strany, agrárníci a národní demokraté ho za prezdidenta nechtěli. Nakonec však volbu rozhodla [[KSČ]] za blíže nespecifikovaných podmínek. Odměnou stranám, které se zdráhaly ho volit, byl jejich zákaz v roce 1945. (viz níže)
 
Jako prezident hodlal pokračovat v zahraniční politice z dvacátých let, rozšířené o přátelství se [[Stalin]]em. Zejména však veřil v pomoc [[Francie]], jejíž generálové již připravovali plány na co nejrychlejší kapitulaci a která již v roce 1925 v Locarnské smlouvě dala najevo, že se nebude plést do toho, co se děje na východ od Německa.
 
Když ho pak překvapila [[mnichovská dohoda]], okamžitě ji akceptoval, bez souhlasu parlamentu odstoupil Německu [[Sudety]] a abdikoval z prezidentské funkce. Suverénně prohlašoval {{Qbiu|Já mám plán}}, což si však lidé vyložili jako: {{Qbiu|Já mám plán, aeroplán}}. Vskutku pak odcestoval [[Letecká doprava|aeroplánem]] do Londýna a nikdo o něm neslyšel.
 
15. března 1939 se coby soukromník nacházel v [[USA]], kde přednášel na nějaké tamní univerzitě (častý úděl neúspěšných evropských politiků). Když se dozvěděl, že [[Hitler]] obsadil zbytek Českoslovanska, s radoství kvitoval {{Qbiu|Já jsem to říkal...}}.
 
== Stalinův přítel ==
23 128

editací

Navigační menu