23 105
editací
Karel Schwarzenberg: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
→Dějiny rodu Schwarzenbergů: svatba
m (odk. bílá paní) |
m (→Dějiny rodu Schwarzenbergů: svatba) |
||
|
===Hromadění majetku===
Erkingerovými syny se rod rozdělil na větev hohenlandsberskou a stefansberskou. Tito šlechtici se osvědčili jako vojenští velitelé i státníci. Jiří Ludvík projevil i v soukromém [[život]]ě. [[svatba|Oženil se]] s Annou Neumannovou, pětinásobnou vdovou, majitelkou panství Murau ve Štýrsku. Tento majetek později zdědil Jan Adolf I.a Schwarzenbergové jej vlastní dodnes. Vojevůdce Adolf (je to jen shoda jmen?) zase r. 1598 dobyl [[Turecko|Turky]] obsazenou pevnost Raab (dnešní Györ v [[Maďarsko|Maďarsku]]). Císař Rudolf II. Adolfa povýšil na hraběte a rozmnožil mu erb o symbol '''''havrana vyklovávající oko na hlavě Turka'''''.
Nákupem statků a dědictvími vytvořili rozsáhlou državu v jižních a severních Čechách (např. [[Český Krumlov]], [[Hluboká nad Vltavou]], [[Netolice]], [[Prachatice]], [[Volary]], [[Vimperk]], [[Orlík (zámek)|Orlík]]) a připojili ji k územím drženým v Bavorsku, [[Rakousko|Rakousích]] a ve Štýrsku. V roce 1723 získali titul krumlovského vévody. Před [[První světová válka|1. světovou válkou]] vlastnily dvě větve rodu (hlubocko-krumlovská a orlická) jen v Čechách 176 146 ha půdy s významným [[Klausovec obrovský|lesním]], [[Zemědělství|polním]] a [[Tichý blázen|rybničním]] hospodářstvím, [[Mostecká uhelná společnost|doly]], [[Starobrno|pivovary]], cukrovary, [[Blondýna|vápenkami]] a jinými podniky.
| |||