Edvard Beneš: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 54 bajtů ,  2. 6. 2008
m
odkazy
m (→‎Edvard Beneš se zasloužil o stát: {{DEFAULTSORT:Beneš, Edvard}})
m (odkazy)
{{Quote|Jsme [[Slované]] a jsme sousedi [[SSSR]], převážně slovanského státu. Je přirozené, že jeho [[socialismus|socialistická]] struktura má na nás vliv.|Edvard Beneš}}
[[Soubor:Edvard Beneš.jpg|thumb|Edvard Beneš]]
'''Edvard Beneš''' (roz. Eduard Beneš) byl bývalý [[prezident]] [[Československo|Československa]], velký přítel [[Stalin]]ův a velký filantrop. Na jeho počest bylo pojmenováno město [[Benešov]]. Benešova filantropie dosahovala krajních mezí, když opakovaně rozdal i jemu svěřenou republiku. Roku 1938 ji daroval [[Hitler]]ovi, 1948 zase [[Stalin]]ovi, prostřednictvím [[Klement Gottwald|Gottwalda]].
Již v mládí se vetřel do přízně svého profesora [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]], který na [[smrt]]elné posteli dokonce i zavázal svého syna Jana Masaryka, aby ve všem Beneše následoval. Spolu s T. G. Masarykem odešel za [[první světová válka|první světové války]] do exilu. V nové republice se Beneš stal [[ministerstvo zahraničí|ministrem zahraničí]]. Účastnil se versailleských mírových jednání, která zásoboval naprosto fiktivními údaji o [[národnost]]ní situaci v [[Maďarsko|Uhrách]]. Díky tomu nakonec [[Československo]] získalo [[Južné Slovensko|Felvidék]]. Později se E. Beneš moc divil, když bylo těchto principů, byť ve zmírněné podobě užito při stanovení hranic po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]]. Čím kdo zachází, tím také schází.
 
Benešovy návrhy na územní změny byly ovšem mnohem velkorysejší. Požadoval například všechno [[Rakousko|rakouské]] území severně od Dunaje, či tzv. koridor, 50–100 km široký pás území na západě Maďaska, aby ČSR mohla sousedit s [[Bělehradský pašalík|Jugoslávií]]; vůči [[Německo|Německu]] uplatňoval nárok na velkou část [[Slizko|Slezska]]. Je [[Škoda Felicia|škoda]], že tyto návrhy nebyly realizovány, [[nejtragičtější události českých dějin|historie tak byla ochuzena]] o zajímavý vývoj po té, co by se po prvních volbách "''zjistilo''" že v republice má výraznou převahu německé a maďarské obyvatelstvo.
 
==Prezidentem==
Když ho pak překvapila [[mnichovská dohoda]], okamžitě ji akceptoval, bez souhlasu parlamentu odstoupil Německu [[Sudety]] a abdikoval z prezidentské funkce. Suverénně prohlašoval {{Qbiu|Já mám plán}}, což si však lidé vyložili jako: {{Qbiu|Já mám plán, aeroplán}}. Vskutku pak odcestoval [[Letecká doprava|aeroplánem]] do Londýna a nikdo o něm neslyšel.
 
15. března 1939 se coby soukromník nacházel v [[USA]], kde přednášel na nějaké tamní univerzitě (častý úděl neúspěšných [[Jan Švejnar|neúspěšných evropských politiků]]). Když se dozvěděl, že [[Hitler]] obsadil zbytek Českoslovanska, s radostí kvitoval {{Qbiu|Já jsem to říkal...}}.
 
== Stalinův přítel ==
== Znárodnění ==
 
3. července 1945 doporučil Beneš [[Klement Gottwald|Gottwaldovi]], obávaje se sporů v [[parlament]]u a politické krize, aby připravil dekrety o znárodnění, které by podepsal ještě před svoláním prozatímního parlamentu. [[KSČM|Komunisté]] se chopili příležitosti a se [[ČSSD|sociálními demokraty]] [[Práce|vypracovali]] návrhy tak rozsáhlého znárodnění, s nímž nepočítal ani prezident, ani jejich další vládní partneři. [[Vláda]] přes různé výhrady dekrety schválila, prezident je podepsal. Do znárodnění spadalo 60 [[%|procent]] veškeré [[Lidé z ocele|průmyslové výroby]]. Největší ekonomickou silou se stal stát, tedy vláda, ve které měly naprostou převahu levicové strany. Kromě toho proběhlo vyvlastňování půdy, nejvíce v [[Sudety|pohraničí]].
 
== Edvard Beneš se zasloužil o stát ==
* '''''E. Beneš se zasloužil o [[Bavorsko|bavorský]] stát''''' ...tím, že do něj vystěhoval 3 milióny pracovitých lidí, zatímco [[lenost|líné]] ponechal doma.
*'''''E. Beneš se zasloužil o [[Austrálie|australský]] stát''''' ...tím, že nikdy nevkročil na jeho území, ani se mu nepřiblížil blíže než na 4000 námořních mil.
 
{{DEFAULTSORT:Beneš, Edvard}}
{{Prezidenti}}
23 105

editací

Navigační menu