23 105
editací
Těšínsko: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
drobnosti
(Zaolzie) |
m (drobnosti) |
||
|
'''Těšínsko''' (po [[polsko|polsky]] ''Ziemia Cieszyńska'', [[po našymu]] ''Zaolzie'') je nárazníkové pásmo a místo nepokojů mezi [[Česko|Čechy]] a [[Polsko|Poláky]], nacházející se na úplně nejzazším dálném východě [[Česko|Česka]]. V roce 2003 byla tato oblast vyhlášena bezpečnou zónou OSN (něco jako Srebrenica).
== Historie ==
[[Soubor:Tesin.jpg|right|200px|thumb|Český Těšín je multikulturní město]]Na Těšínsku se odjakživa mísily [[kultura|kultury]]. O rozvinutém multikulturalizmu svědčí historické záznamy z 13. století, kdy těšínský kníže polského původu Měšek nechal popravit 61 [[Německo|německých]] demonstrantů. (Bylo to naposledy, co si Poláci proti Němcům něco takového dovolili.) V následujících stoletích bojovali o území především Češi a Poláci. Králové se o Těšínsko přetahovali takovým způsobem, že je zeměpisci na mapách raději vůbec nezakreslovali, protože jeho podřízenost té či oné zemi se kolikrát měnila z hodiny na hodinu.
Počátkem 20. století začaly národnostní problémy (žili zde hlavně [[Česko|Češi]], [[Polsko|Poláci]], [[Německo|Němci]] a [[Izrael|Židé]]) kulminovat. Západní mocnosti stanovily po I. světové válce prozatímní hranici, která však probíhala takovým nešťastným způsobem, že například sedlák měl chalupu v [[Československo|Československu]], ale kurník zasahoval na polské území, vepřín byl opět v Československu a záhonek pro změnu zase v Polsku. To bylo značně nepohodlné, zvláště když selka musela cestou z kuchyně pro [[vejce|vajíčka]] čtyřikrát překračovat státní hranici, podvolovat se prohlídce a vyplňovat celní prohlášení.
Antipatie mezi Čechy a Poláky dosáhla vrcholu, když československá armáda zaútočila roku 1919 na polská území, aby odvedla polské obyvatelstvo do otroctví v ostravských hutích a šachtách, patřících českým pupkáčům. Poláci reagovali na agresi tím, že „toto území vždy bylo polské a Čech tu koneckonců nemá co pohledávat“. (Toto prohlášení později ilegálně [[Kopírování zabíjí porno|zkopíroval]] [[Reinhard Heydrich]].)
Spor vyřešily opět západní mocnosti. Na schůzi v [[Paříž|Paříži]] se ambasadorům podařilo narýsovat čáru, která měla Těšínsko definitivně rozdělit na českou a polskou část (později se ukázalo, že čára na mapě je ve skutečnosti série kaněk z pera [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]], který nad mapou vášnivě gestikuloval). [[Národ|Národnostní]] problém však zůstal nedořešen, Poláci z obsazených území byli nahnáni do dolů a ti šťastnější čistili boty hraběti Larisch-Mönichovi. Polská vláda svým krajanům příliš nepomohla, protože se právě zabývala rozhádáváním se a válčením s ostatními sousedními zeměmi.
[[Soubor:Zk.jpg|right|200px|thumb|Polská armáda dobývá Těšínsko [[hudba|hudbou]].]]
Jak už to ale chodí, když se dva perou, třetí se směje. [[Německo|Němci]], do té doby opomíjeni, o sobě dali v září 1939 vědět. Všichni Češi a Poláci vyfasovali zámky na hubu a bylo po parádě. [[Druhá světová válka]] probíhala na Těšínsku v poklidu. Občas někdo zastřelil nějakého [[NSDAP|nacistu]], jindy zase odvedli někoho z místních do koncentráku.
== Obyvatelstvo, kultura, hospodářství ==
* [[Česko|Češi]] – 50 [[%]]
* [[Polák|Poláci]] – 25 %
* [[Cikáni|Romové]] – 15 %
* [[Karviná]] – nacházejí se zde tři romská ghetta, několik šachet a spousta [[hospoda|hospod]].
* [[Český Těšín]] – (ne Těšín, ale Český Těšín, [[sakra]]!) - děla na nábřeží řeky Olzy stále míří na tržiště v polském Cieszyně.
* [[Havířov]] – romské ghetto... a to je asi všechno.
* [[Třinec]] – jedny krachující ocelárny.
* [[Slezsko|Šlonsk]]
{{Státy}}
[[Kategorie:Státy|Nacionalismus]]▼
[[Kategorie:Polsko]]
| |||