199
editací
m (drobnosti) |
m (přidání vodky, změna děl na kulomety) |
||
Jak už to ale chodí, když se dva perou, třetí se směje. [[Německo|Němci]], do té doby opomíjeni, o sobě dali v září 1939 vědět. Všichni Češi a Poláci vyfasovali zámky na hubu a bylo po parádě. [[Druhá světová válka]] probíhala na Těšínsku v poklidu. Občas někdo zastřelil nějakého [[NSDAP|nacistu]], jindy zase odvedli někoho z místních do koncentráku.
[[Soubor:Vaclav-Klaus-01.jpg|right|200px|thumb|Václav Klaus vypovídá v Haagu]]Když válka skončila, koupil [[Edvard Beneš]] všem Němcům lístky na vlak a poslal je za hranice tvořit [[fotbal]]ové Landsmančafty. K neskonalé zlosti všech Čechů se mu nepodařilo odsunout Poláky, kteří byli považováni za vítěze války (přestože projeli, co mohli). A tak se Češi rozhodli, že to Polákům osladí jinak – zakázali jim všechny spolky a kdo promluvil na úřadě polským přízvukem, byl okamžitě zbičován. Stav vydržel až roku 1968, kdy se Poláci opět chtěli na Československu přiživit. Tentokrát jim zatli tipec [[Rusko|Rusové]], kteří si na Těšínsko sami brousili [[zuby]], protože se doslechli, že tu jsou hezké [[Žena|holky]] a levná [[vodka]]. V důsledku toho má dnes patnáct procent obyvatel Těšínska příjmení Antonov nebo Zajcev.
Napjatá situace mezi Čechy a Poláky se neuklidnila ani do dnešních dnů. V lesích se ukrývá spousta polovojenských jednotek, které podnikají nájezdy na okolní vesnice. Poláci se sdružují v klubech PZKO (Polski związek karwinskich ožralów), jejichž čelní představitelé pravidelně usedají na lavici obžalovaných v [[Haag|Haagu]]. Z českých válečných zločinců pak vzpomeňme například krajskou buňku [[ODS]].
* [[Karviná]] – nacházejí se zde tři romská ghetta, několik šachet a spousta [[hospoda|hospod]].
* [[Český Těšín]] – (ne Těšín, ale Český Těšín, [[sakra]]!) -
* [[Havířov]] – romské ghetto... a to je asi všechno.
* [[Třinec]] – jedny krachující ocelárny.
|
editací