4 792
editací
m (Stránka Hráškologie přemístěna na stránku Hráškovec: Jde spíše o popis tvora, než o článek o vědní disciplíně) |
(Spraseno) |
||
[[Soubor:Hraskovec.jpg|thumb|right|200px|Mladý jedinec hráškovce.]]
Vznik hráškovců není do dnešního dne uspokojivě vysvětlen. Jisté je, že dochází k [[Porod|vylíhnutí]] z lusku, u kterého byly předem různými způsoby pozměněny určité vlastnosti, které však současná věda dosud nezná a
Nejpravděpodobnější
Vědní obor zabývající se zkoumáním druhu hráškovci, systematické zařazení luskovití. Hráškologie se od biologie člověka oddělila v roce 1993, kdy došlo k vylíhnutí prvního druhu. Současný stav je šokující, na území ČR byl doposud nalezen jen jeden volně žijící exemplář. ▼
Vývoj hráškovců je (až na nepatrné změny) velice podoben vývoji [[člověk|lidí
▲Vznik hráškovců není do dnešního dne uspokojivě vysvětlen. Jisté je, že dochází k vylíhnutí z lusku u kterého byly předem pozměněny určité vlastnosti, které však současná věda nezná a nelze je uspokojivě vysvětlit. Již jen důvod, jak je tento druh pramálo rozšířen nedovoluje řádné vědecké bádání.
Hráškovci dorůstají výšky 1,5 až 1,
▲Nejpravděpodobnější domněnkou vzniku hráškovců je působeni radioaktivního záření na lusk. Tato skutečnost však nelze prokázat v laboratorních podmínkách.
▲Vývoj hráškovců je velice podoben vývoji lidí, ale jsou pozorovány nepatrné změny.
===Stanoviště===▼
▲Všeobecné informace:
Hráškovci mají rádi [[Teplo|teplá]], slunečná stanoviště v nížinách a podhorských oblastech mírného
▲Hráškovci dorůstají výšky 1,5 až 1,8m a dosahují váhy až 100kg. V přírodě byli pozorováni prozatím samci. Vědci se domnívají, že s přihlédnutím k jejich vzniku není samic potřeba.
===Hráškologie===
▲Stanoviště
▲Vědní obor zabývající se zkoumáním druhu hráškovci, systematické zařazení luskovití. Hráškologie se od biologie člověka oddělila v roce 1993, kdy došlo k vylíhnutí prvního druhu. Současný stav je šokující, na území ČR byl doposud nalezen jen jeden volně žijící exemplář.
▲Hráškovci mají rádi teplá, slunečná stanoviště v nížinách a podhorských oblastech mírného pásmu. Vzácně je lze pozorovat v lužních lesích a mokřadech, kde se tento druh vyskytuje jen vzácně a brzy na těchto stanovištích hyne.
Typické znaky:
|