rollback, Správci
15 699
editací
Teorie vsání prdu: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
není k ničemu/vkládání kokotin
Bez shrnutí editace |
(není k ničemu/vkládání kokotin) |
||
|
== Vysvětlení teorie ==
Teorie vsání prdu se zakládá na podtlaku vzniklém v břišní dutině. Aby se mohl pokus uskutečnit, musí nejprve dotyčný, kterýžto má v plánu zneškodnit svůj pšouk, požít jídlo, které způsobí v jeho zažívacím traktu vhodné podmínky pro následné uvolnění plynů. Takovýmto jídlům se říká prdutvorné (někdy též sračkotvorné) a mezi nejoblíbenější z nich patří [[Remoska#Olomoucké tvarůžky|tvarůžky]], česnek nebo například luštěniny. Dříve, než začne prdutvorné jídlo chemicky reagovat s [[Dihydrogenmonoxid|kyselinou]] chlorovodíkovou obsaženou v žaludku, je nutné jej spláchnout dostatečným množstvím [[pivo|piva]], či jiného syceného nápoje, který jednak slouží jako katalyzátor při reakci a druhak je nutný pro druhou část pokusu. Aby totiž vznikl uprostřed podtlak, musí si dotyčný po prdu rychle krknout. Při
:<math>prd_n = 1,01325.10^5\,Pa = 1013,25\,hPa = 760\,prdu</math>
Na otázku, jak se cítil při kritickém bodu vsání, odpověděl: ,,Hovno, vole!´´
== Vědecké rozbory
Poté, co byly poznatky o vsávání prdu rozšířeny do světa, chopilo se jich [[českopedie|mnoho různých amatérských vědců]] a jalo se je podrobně zkoumat. Kromě teorie vsání prdu tak známe i teorii vsání hovna, jejíž všechny pokusy o uskutečnění však zatím skončily žalostným neúspěchem. Jiní vědci naopak zkoumají tuto teorii jako možný předpoklad pro vývoj lidského krkání, jehož účel nikdy nebyl příliš znám. Tito badatelé mají za to, že člověk krká jen proto, aby mohl pomocí krkání vsávat své prdy. Není totiž žádným tajemstvím, že už v pravěku prdy smrděly a byly důvodem mnoha rozmíšek v tlupách, stejně jako velice nízkého průměrného věku. Na obranu před nadměrným smradem si tak člověk postupně vypěstoval schopnost vsávat své prdy a vypouštět je na jiných, méně zalidněných místech. S postupem času a vývojem osvěžovačů vzduchu a ventilátorů se však na původní účel krkání zapomnělo a to se tak dochovalo do dvacátého prvního století jako jakýsi rudiment, který však začíná být opět využíván.
| |||