23 105
editací
(Źelezná opona jinak. Inspirace: Karkoš) |
(Letní čas) |
||
Datová hranice má i závažné náboženské důsledky. Vezměme si, že Židé považují sobotu za Bohem posvěcený den. Židé na každé straně této hranice však světí sobotu jindy, a proto dochází mezi nimi ke sporům a rozkolům. Podobně je tomu i s křesťanskou nedělí a [[islám|muslimským]] pátkem. Nikde jinde na světě se [[Muslim|muslim]] nestane tak snadno židem či naopak, jako na hladině Tichého oceánu.
==Letní čas==
Vždy na konci března se celé [[Česko]] a s ním i celá střední Evropa virtuálně přesune někam na [[Ukrajina|Ukrajinu]] – začne používat Kyjevský čas. Spolu s ním si [[Češi]] osvojí i ukrajinské pracovní návrhy. Ukrajinci však tuto solidaritu neopětují, sami naopak v té době [[řitní alpinismus|podkuřují]] [[Moskva|Moskvě]] a užívají její čas.
Tzv. letní čas má dávnou historii. Poprvé jej zavedlo [[:Kategorie:Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersko]] za [[první světová válka|první světové války]] v naději, že tím získá úspěch na východní frontě. Předtím byli totiž [[Josef Švejk|rakouští vojáci]] všude o hodinu později, než nepřítel, což zrovna není strategická výhoda. Ze stejného důvodu zavedl letní čas i [[Adolf Hitler]] za [[Druhá světová hádka|druhé světové války]]. [[Velkolepý bolševik|Bolševici]] jej zavedli v roce 1979, tentokrát proto, aby v Celém [[Československo|Československu]] platil stejný čas, jako v Brežněvově rodišti Dněprodzeržynsku.
[[Kategorie:Geografie]]
|