Otto von Bismarck: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebrány 3 bajty ,  26. 10. 2010
m
pád
(snad záchrana)
m (pád)
Slavnému chemikovi se podařilo v laboratorním prostředí navázat na reakce, jejichž počátky dnešní chemici přisuzují pokusům jistého [[Napoleon|Napoleona]]. Při tehdejším stavu vědy (před objevem [[Mengelevova tabulka prvků|Mendělejevovy tabulky]]) však jeho pokusy nemohly být úspěšné, tím spíše, že chtěl z místo germanidu reichovnícho syntetizovat [[Francie|francid impériovnatý]].
 
Bismarckův postup zahrnoval zpracování 31 sloučenin (všimněte si, že je to [[prvočíslo]]), mnoho z nich obsahovalo vzácné prvky. Zásadní je použití [[berlín]]ské [[modrá|modři]], jež musí tvořit přesně [[666|66,6]] [[%]] roztoku. Z dalších důležitých přísad jmenujme [[Oktoberfest|octobriduoctobrid festovéhofestový]]. Důležitá byla také přítomnost wilhelmia jako katalyzátoru. Roku 1866 objevil Bismarck tzv. [[Hradec Králové|Královéhradeckou]] redukci, která umožnila eliminovat [[Franta Pepa Jednička|franciscojosephium]]. Tím získal jako mezistupeň germanid bundovní.
 
V letech 1870–1871 pracoval Bismarck na tzv. sedanské katalýze, která za přítomnosti Kruppovy [[ocel]]i odstranila nežádoucí příměsi galia a napoleonia a umožnila ke germanidu bundovnímu připojit řetězec kyseliny alsasnolotrinnaté. Tím získal Bismarck čistý germanid reichovní, jež získal vlastnosti nadřazené hmoty, a stal se základem budoucí [[Čtvrtá říše|Druhé až Čtvrté říše]]. Jako vedlejší produkt této reakce se uvolnilo značné množství [[zlato|zlata]].
23 105

editací

Navigační menu