Otto von Bismarck: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 456 bajtů ,  26. 10. 2010
snad záchrana
(Rychle upravit...tohle je sice jeden z nejlepších článků, kterým tuto šblonu uděluji, leč na to, aby zůstal, je příliš roztříštění a nedotažený.)
(snad záchrana)
[[Soubor:Otto von Bismarck.jpg|thumb|Otto von Bismark s chemickým tyglíkem místo pokrývky hlavy po výbuchu laboratoře.]]
{{Rychle upravit/dne|20101024102418}}
 
'''Otto von Bismarck''' (1815 - 1898) jebyl známněmecký předevšímchemik, jakokterý vynálezceproslul objevem syntézy [[Německo|Německagermanidu reichovního]].<br>
Slavnému chemikovi se podařilo v laboratorním prostředí navázat na reakce, jejichž počátky dnešní chemici přisuzují pokusům jistého [[Francie|Francouze]] [[Napoleon|Napoleona]]. Bismarckovy pokusy nebyly zpočátku příliš úspěšné. Během jednoho z pokusů došlo zřejmě ke zmutování několika pokusných [[prasopes|prasopsů]], kteří se začali nekontrolovaně množit. Jak to s nimi dopadlo není zcela zřejmé, některé prameny uvádějí, že byli vystěhováni na dálný východ, odkud se nyní do své domoviny vracejí.<br>
Po neúspěchu s prasopsy Bismarck dočasně zanevřel na laboratorní pokusy a snažil se o provedení preclíkového puče s pomocí pracovně nasazených na [[Oktoberfest|Oktoberfestu]] v Mnichově. Tento pokus byl opět neúspěšný. Bismarck byl uvězněn a podařilo se mu uprchnout s pomocí [[Krteček|krtečka]] a jeho kalhotek. Dnes je tento pokus jako ''pivní puč'' mylně přisuzován Adolfu Hitlerovi.<br>
Na třetí pokus se již Bismarckovi za pomoci [[Franta Pepa Jednička|pana Procházky]] podařilo [[Vědecký tým Necyklopedie|extrahovat]] pouze nadřazené části hmoty, které se staly základem budoucí [[Čtvrtá říše|Čtvrté říše]].
Jediným chemikem, kterému se podařilo Bismarckovu molekulu dočasně rozdělit na dvě části byl [[Josip Stalin|Stalin]], kterému se podařilo odloučit část zvanou odborně jako [[NDR|nádor]]. [[Chuck Norris]] se o rozdělení Německa ještě nepokoušel.
 
Slavnému chemikovi se podařilo v laboratorním prostředí navázat na reakce, jejichž počátky dnešní chemici přisuzují pokusům jistého [[Napoleon|Napoleona]]. Při tehdejším stavu vědy (před objevem [[Mengelevova tabulka prvků|Mendělejevovy tabulky]]) však jeho pokusy nemohly být úspěšné, tím spíše, že chtěl z místo germanidu reichovnícho syntetizovat [[Francie|francid impériovnatý]].
 
Bismarckův postup zahrnoval zpracování 31 sloučenin (všimněte si, že je to [[prvočíslo]]), mnoho z nich obsahovalo vzácné prvky. Zásadní je použití [[berlín]]ské [[modrá|modři]], jež musí tvořit přesně [[666|66,6]]&nbsp;[[%]] roztoku. Z dalších důležitých přísad jmenujme [[Oktoberfest|octobridu festového]]. Důležitá byla také přítomnost wilhelmia jako katalyzátoru. Roku 1866 objevil Bismarck tzv. [[Hradec Králové|Královéhradeckou]] redukci, která umožnila eliminovat [[Franta Pepa Jednička|franciscojosephium]]. Tím získal jako mezistupeň germanid bundovní.
[[Kategorie:Německo]]
 
V letech 1870–1871 pracoval Bismarck na tzv. sedanské katalýze, která za přítomnosti Kruppovy [[ocel]]i odstranila nežádoucí příměsi galia a napoleonia a umožnila ke germanidu bundovnímu připojit řetězec kyseliny alsasnolotrinnaté. Tím získal Bismarck čistý germanid reichovní, jež získal vlastnosti nadřazené hmoty, a stal se základem budoucí [[Čtvrtá říše|Druhé až Čtvrté říše]]. Jako vedlejší produkt této reakce se uvolnilo značné množství [[zlato|zlata]].
 
Jediným chemikem, kterému se podařilo Bismarckovu molekulu dočasně rozdělit na dvě části byl [[Josip Stalin|Stalin]], kterému se podařilo odloučit část zvanou odborně jako [[NDR|nádorNáDoR]]. [[Chuck Norris]] se o rozdělení Německa ještě nepokoušel.
 
[[Kategorie:Německo]]
[[Kategorie:Chemie]]
[[Kategorie:Historie]]
 
[[de:Otto von Bismarck]]
[[pl:Otto von Bismarck]]
[[zh-tw:俾斯麥]]
'''Tučný text'''
23 105

editací

Navigační menu