23 105
editací
m (Doplněk motta) |
m (odkazy) |
||
''-úvahy odevzdaného pacienta''
[[Soubor:護士服7.JPG|thumb|200px|[[Hygiena]] je v nemocnici důležitá]]
[[Nemocnice na kraji města|Nemocnice]] je [[Klášter sv. Paroubka|chrám]] zdraví, kde nemocní nalézají jen tu nejlepší péči a nabývají ztraceného zdraví, tolik teorie. Jinak platí, že jak kdo, a jak kde. Každá nemocnice má řadu specializovaných oddělení, např. chirurgii, internu, atd., ovšem nejdůležitějším se jeví [[operace|patologie]]. Je to totiž jediné specializované pracoviště, kde se pacient dozví, co mu vlastně je, respektive bylo. On se to vlastně nedozví, to už pouze jeho pozůstalí, to ovšem nic nemění na významu patologie.
== Nemocniční areál ==
Zpravidla bývá rozlehlý a celá nemocnice sestává ze spousty budov, pro lepší nepřehled označených směrovkami takovým způsobem, že mnohdy tápe i personál. Nezáleží příliš na tom, zda nemocnice byla vybudována již v 19. století nebo nedávno. Ve starých nemocnicích ani rozsáhlé rekonstrukce příliš nepomohou, ve všech pak platí, že rozmístění oddělení postrádá jakoukoliv [[Úvaha o logice|logiku]]. Snad jeden důvod to přece má, pacient se nemůže pořád jen válet, potřebuje pohyb, a taková hodinová [[Franta Pepa Jednička|procházka]] třeba na rentgen mu udělá jenom dobře.
== Lékaři ==
Patří mezi významný personál nemocnice, provádějí léčbu. Jsou různého věku, od mladých [[muž]]ů až po zasloužilé kmety. Důvody jsou jasné. Kmet má zkušenosti, ale špatně vidí, mnohdy i špatně slyší, třesou se mu ruce. Mladí lékaři pak nemají třes, mají dobrý zrak, slyší i to, co slyšet nemají, bohužel nemají (až na výjimky) dostatek zkušeností, takže spolu s kmety tvoří kvalitní tým. Typickým atributem nemocničního lékaře je rychlá [[chůze]], takřka poklus a vlající bílý plášť. [[Lékař]]i se dělí v zásadě do dvou kategorií, jednak na ty, co nebohému pacientovi sdělí veškeré požadované informace, jednak na ty, kteří pacienta [[Jan Neruda|nerudně]] odbudou s poukazem na nedostatek času a [[NATO|na to]], že to pacient stejně nepotřebuje vědět, a že by tomu nerozuměl.
Lékařům a dalšímu personálu na oddělení pak železnou rukou vládne primář, nejzasloužilejší a nezkušenější lékař. Pro všechny bez rozdílu je tento dobrý muž [[Bůh|bohem]]. K němu se obracejí všichni, pacienti i příbuzní s dotazy jako ''"kdy už ten náš dědek umře"'' a také s úplatky.
Jejich povolání je nadmíru zodpovědné a těžké. Jsou totiž první na ráně a veškerá nespokojenost pacientů směřuje na ně, ať už právem nebo neprávem. Ještě že to bývají mladé a pěkné [[Žena|ženy]], aspoň oko nemocného chudáka pookřeje a nebohý pacient přijde na jiné myšlenky, mnohdy přestane myslet na nejhorší, to když zapracují hormony.
Vrchní sestra je pravou rukou primáře a pravá metla oddělení. Bývá zhusta staršího věku a povětšinou semetrika k pohledání. [[Nic]] jí neunikne, o všem ví, netrpí nekázeň ani odmlouvání. Její
== Pacienti ==
Pacienti jsou dle mínění personálu nevděčná holota. Nedodržují režim, když je jich potřeba, nejsou k nalezení, [[Kouření|kouří]] a i jinak porušují řád k nelibosti nemocničního personálu. Také si neváží poskytované péče a mají moc řečí.
Z hlediska pacienta je pobyt v nemocnici utrpení, a tak si ho snaží zpříjemnit, seč to jde.
Co si má počít takový chudák pacient, když mu předepíšou [[dieta|dietu]]. Snad každý pochopí, že z té trochy blafů co dostává by mohl i [[Smrt|zemřít]], a tak není divu, že uteče do nemocniční kantýny a upevní se například [[klobása|klobásou]]. A kouření pacientů, to je teprve martyrium. Kouření je všude přísně zakázáno, a tak pacientům nezbývá než se uchylovat k různým lstem a pokoutnímu jednání, aby si tělo přišlo na své a nedostavil se nedejbože absťák. Tady je každá rada drahá, ale pacienti jsou neobyčejně vynalézaví.
== Nemocniční strava ==
To je kapitola sama pro sebe. Jedná se zpravidla o nevýživné blafy, například o [[UHO]] (univerzální hnědá omáčka s čímkoliv) a podobně. Mínění lékařů je, že když se pacient celý den válí a nic nedělá, tak nepotřebuje skoro jíst. A jakákoli dieta, to je teprve hrůza, to už je přímo urážka jídla. Nejen že je to hnusné, ale často to vypadá, že už to měl někdo v žaludku, například strava kašovitá, fuj !! Dokonce prý existuje i léčba hladem, hrůza pomyslet ! Také nejčastější debaty pacientů jsou o jídle.
Ale nakonec přes všechny ústrky a příkoří dojde k pacientovu uzdravení a pacient je lékařům a ostatním právem vděčný. Jak plyne čas, vzpomínky na nepříjemnosti pobytu vyblednou a pobyt se nejeví tak hrozným. To je potom ideální doba k novému nástupu do nemocnice, zvláště, když je nemoc úporná a je třeba s tím znovu něco udělat.
|