Kobercový nálet: Porovnání verzí

Zpočátku brzdila zavedení koberců nedůvěra ze strany vojenských byrokratů. Po úspěšných testech prvních prototypů bylo okamžitě rozhodnuto o [[Hafo|masivní]] výrobě. Létající koberce byly zavedeny pod označením univerzální koberec typ 17 později 17a1. Koberce byly dvoumístné a byly vyrobené z červeno [[Černá díra|černé]] vlny. Později byly zavedeny i koberce stíhací a [[Bomboniéra|bombardovací]]. Hlavní výhodou koberců byl jejich nehlučný let, který posádkám umožňoval přepadat nepřátele ze zálohy. Oblíbenou taktikou tureckých pilotů byl nízký let nad terénem a následný výpad zpoza duny nebo skály často doprovázeným obligátním zvoláním ''Allohua snackbar''. Ztráty, které svým bombardováním koberce spojencům přichystaly byly strašlivé. Na naléhání spojenců přijala [[OSN]] rezoluci, ve které byly koberce prohlášeny za zbraň hromadného ničení, a dále jim bylo zakázáno létat. Rezoluce zapříčinila hromadné pálení perských koberců po celé [[Evropská unie|Evropě]] a také tzv. "nelétavost" tureckých koberců.

Koberec měl rozměr 2x3 metry[[metr]]y

Výzbroj tvořil těžký [[Kolomet|kulomet]] a zásoba bomb různých hmotností.