Pravčela turecká: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 659 bajtů ,  16. 6. 2018
Trošku jsem ten článek připotentononc, když už se mi holt řízením necylinku dostal do pazourů.
m (Kategorie:Turecko)
(Trošku jsem ten článek připotentononc, když už se mi holt řízením necylinku dostal do pazourů.)
| řád = blankokřídlí
| čeleď = mutantovití
| rod = včely vrahovitéútočné
| druh = pravčela turecká
}}
'''Pravčela turecká''' je hypertrofický druh včelymutantních dlouhévčel. Dělnice je dlouhá od 12 cm do 20 cm, s rozpětím křídel okolo 23 cm. Žila na území dnešního [[Turecko|Turecka]] a Blízkého východu v období před 40 milióny lety. Neměla žádné přirozené nepřátele, takže se stala dominantním druhem, stejně jako o 25 miliónů let dřive se vyskytující dinosauři. Na územích, které obývala, postupně vytlačila většinu velkých živočichů. Narozdíl od dnešních včel byla všežravá[[Veš|vše]]žravá, med jedla jen v období nedostatku potravy. Tento med poté zkameněl, až se z něj postupem stalo to, co nazýváme [[Turecký med|tureckým medem]]. Jedno včelstvo mohlo tvořit až 10 miliard včel. Byla vyhubena při mohutném sopečném výbuchu a následné vulkanické činosti.
 
Na vzniku a postupném vývoji pravčel tureckých se podílel extrémně mutagenní nektar tamnějších endemických divokých i zdivočelých bylin. Divokost až fytošílenství těchto silně medonosných bylin bylo následkem ovlivnění nesčetnými fumarolami a solfatary, produkujícími ještě divočejší, silně psychotropní sopečné plyny, kteréžto tyto byliny lačně až nenasytně fetovaly.
 
I na zániku těchto včelích mutantů měla podíl následná sopečná činnost. Pravčela turecká byla, s pravděpodobností hraničící s jistotou, vyhubena následkem mohutného výbuchu stratovulkánu Erciyes Dağı, a s tím spojené další rozsáhlé vulkanické činosti. Pravčely turecké pak hromadně hynuly následkem těžkého abusu omamných sopečných plynů. Byly tak vyhubeny svou vlastní toxikomanií, nezvládnutelnou závislostí, které nebyly schopny odolat.
 
==Včelstvo==
 
===Taťka===
Je jediným samcem v celémcelé pravčelí kolonii (''úlu''), takže toho má dost na práci. Od dělnic se liší jednak na první pohled větší velikostí až 50 cm a také tím, že tak moc nebzučí. V případě konfliktu s vetřelcem vede celé včelstvo do útoku. Včelí taťka se dožívá až 120 let, narozdíl od klasických dělnic, které se doživají věku okolo 60 let.
 
===Dělnice dravá===
 
===Dělnice medonosná===
Tvořila asi 40 [[%]] obyvatel úlu. StaralaPrávě s těmito dělnicemi taťka samec sexuálně harašil, před ostatními kategoriemi dělnic měl zcela pochopitelný respekt. Dělnice medonosná se starala pouze o nenasytné potomstvo, sbírání pylu a výrobu medu, jinak nic moc na práci neměla. JeByla o něco menší než dělnice dravá, zhruba 12 cm a nenínebyla vybavena žihadlem, ale zato má sběrnésběrnými košíčky ke sbírání pylu. Mimo pyl sbírala i tehdejší mandle a oříšky, a samozřejmě i opojný nektar tehdejších medonosných rostlin. Všechen pyl i nektar byl dělnicemi shromažďován na jedno jediné místo uprostřed úlu, kde se ve velkých kvasných kádích pomocí enzymů z včelích slinných žláz pyl i nektar změnil na med.
 
===Dělnice vojenská===
Tvoří zbylých 25 [[%]] včelstva. Má za úkol ochranu úlu. Je velká 20 cm, někdy i 30 cm.
Je vybavena žihadlem, ve kterém je jed. K usmrcení člověka stačí pouhá tři žihadla. Nektar rhododendronů od Černého moře, který je prekursorem jejich jedu, totiž má prokazatelné halucinogenní účinky. Jed sám o sobě nezpůsobí [[smrt]], způsobí mimořádně mohutné [[halucinace]], které přimějí oběť k [[sebevražda|sebevraždě]]. Dělnice vojenské jsou vedeny do útoku včelím taťkou a jsou schopny utvořit různé bojové formace. Mezi základní patří roj (звено), křídlo (wing), obrácené křídlo (gniw) a had (ssssky sssssnake).
 
==Znovuzrození==
Když roku 1974 byl na území [[Turecko|Turecka]] nalezen kus jantaru s pravčelou tureckou, nikdo tomu nevěnoval příliš pozornosti. Vyskytlo se jen pár článků ve vědeckých časopisech, zatímco vědecké kruhy nadšeně diskutovaly o novém objevu. Tento objev byl senzací především proto, že pravčela byla skvěle zachována a bylo z ní možno získat vzorky DNA. Pravčela byla vystavena v tureckém muzeu biologie, odkud byla roku 1991 ukradena příslušníky Al-Kájdy. Al-Kájda se rozhodla pravčelu tureckou z původního vzorku naklonovat a využít jako biologickou zbraň, což se také roku 1993 podařilo.
 
8. června 1994 byla pravčela poprvé nasazena k atentátu na [[Spojené státy americké|amerického]] velvyslance a jeho kaplana. [[Spojené státy americké|USA]] na tuto hrozbu odpověděly vytvořením [[mutant]]a včelojedoprasete. Na vývoji včelojedoprasete se mimo jiných vědců podílela i významná australská bioložka Susan Caco, která tomuto projektu zasvětila svůj život. Jejím objevem byly i psychotropní účinky medu těchto včel, následkem čehož si ona sama začala až příliš často medit. Toto excesivní medění si ovšem zanechalo zjevné následky i na jejím fysickém zjevu.
 
<gallery>
 
{{Živočichové}}
 
[[Kategorie:Hmyz]]
[[Kategorie:Turecko]]
5 957

editací

Navigační menu