Náboženství: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 4 558 bajtů ,  2. 7. 2019
Postupná editace
m (Překlepppppy, přeššššupppy)
(Postupná editace)
Re: To je sice pravda, ale v nejranějším formativním období miminěcím je člověk životně závislý na protektivní autoritě mateřské/rodičovské - a víra v protektivní transcendentno je pak surrogátem někdejší protektivní autority rodičovské. Odtud, předpokládám, pramení veškeré ty víry v božstva, které je možno si typicky mláděcím chováním (projevovaná submisivita, bázeň boží, modlitba) naklonit a uchlácholit.<br> Tato niterná víra, transformovaná do ideologie, pak dá ve výsledku onen výsledný skvost - tedy náboženství. Proto byla, jsou, a nejspíš i budou všelijaká ta náboženství všudypřítomná, přestože člověk se jako věřící nerodí... alespoň tak se domnívám.|Známý theolog}}
----
Když už i ta pitomá Českopedie má o tomto tématu stránku, musí ji přece mít Necyklopedie také. Takže, v následujících odstavcích si něco povíme o náboženstvích celkově - kdy že jako vznikala, co je jejich základ (pokud mi sem někdo připíše nějakou filosofii která není náboženstvím, skončí jako Sean-Bean Stark v 1. řadě toho seriálu, jehož jméno nevyslovujeme! (Mimochodem ten také nemá tady stránku - já ji mám ale zapovězeno dělat).
----
 
=='''Seznam náboženství'''==
Si to tady teda vezmem pěkně popořádku, že aby v tom nebyl čurbes.
==='''Judaismus'''===
[[File:MosholuLibraryApr2006.jpg|thumb|right|300px|Chasidé v New Yorku]]
'''Judaismus''' je náboženství židovského národa, a taky státním náboženstvím '''Izraele'''. Do nějakého 19. století se mezi křesťanama používaly pro židovskou víru pojmy jako „izraelitská víra“ (israelitischer Glauben), „židovská víra“ (jüdischer Glauben) nebo taky „mojžíšská víra“. Židi si svou věrouku sami pro sebe označují jako '''emuna''' (víra), nebo '''da'at''', teda (náboženství).
 
Moderní termín '''jahadut''' (židovství) se vztahuje spíš k tomu, co Němci označovali jako '''Judentum''', teda to, co by se dalo nazvat ''''''kulturně-národnostně-náboženský celek''''''. V této souvislosti Jazykem i písmem judaismu je hebrejština, ta je taky jazykem Izraele.
==Seznam náboženství==
 
Obzvlášť zadubení židi, co neuznávaj nic než Starý Zákon, '''Tóru''', a to od '''א''' do '''ת''', se poznají podle toho, že jsou pejzatí, kloboukatí, a vyhýbají se vojenské službě.
===Judaismus===
 
Teologie judaismu je základem [[Hafo|hafa]] dalších náboženství, včetně '''''křesťanství''''' a '''''islámu'''''. Takže proto je v tutom přehledu judaismus uvedený hned na začátku.
 
Vztah judaismu a '''křesťanství''' prošel velmi komplikovaným vývojem. Křesťanství dosti nabubřele samo sebe považuje za pokračovatele a za nástupce judaismu. Nový zákon je podle nich naplněním Starého zákona – Tanachu. Náčelníci naprosté většiny směrů judaismu ale považují křesťanství za ideologii co odporuje Tóře, a to z následujících důvodů:
 
* '''vnímají''' učení Nového zákona jako učení, co je v hrubém rozporu s učením Tóry
* '''neuznávají''' Ježíše jako Mesiáše
* '''odmítají''' vtělení Boha do osoby Mesiáše
* '''považují''' trojiční dogma za trojčení polyteismu a tedy za neslučitelné s Tórou
* '''neuznávají''' celý [[hafo]] všemožných učení, co jsou obvyklá v křesťanských církvích (dědičný hřích, predestinace, neposkvrněné početí, vykoupení světa skrze smrt Mesiáše a podobné ptákoviny.)
 
Hlavní komplikace vztahu mezi judaismem a křesťanstvím spočívá v postoji k Tóře. Judaismus trvá na tom, že zákony Tóry jsou platné stále, furt a jednou pro vždy, kdežto křesťanství tohle popírá. Jsou sice mezi křesťanama i církve, které na dodržování některých přikázání Tóry lpí, třeba zrovna '''''Adventisté sedmého dne''''' co zdůrazňují zachovávání sobotního šábesoidního odpočinku nebo rozlišování mezi čistými a nečistými zvířaty, přesto ale odmítají například učení Tóry o povinnosti obřízky předkožky, přes který u Židů vlak nejede. Za zmínku jistě stojí i verš připisovaný Matoušovi (5, 17:) ''Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit'', což prej jsou přímo slova slova [[Ježíš]]e.
 
Takže vztah mezi židovstvím a křesťanama je '''ambivalentní''' (autor se omlouvá za použití sprostého slova).
 
Podobně jako v případě křesťanství, tak i s '''[[islám]]em''' má judaismus (slušně řečeno) komplikovaný vztah.
 
Ačkoli se '''Mohamed''', se vší svou skromností, považoval za nástupce Mojžíše i Ježíše, a přestože islám uznává za proroky starozákonní i novozákonní postavy, a dokonce přesto, že to byli právě Židé, u nichž Mohamed hledal oporu pro své učení, tak právě Mohamedův nabubřelý nárok na prohlášení se '''poslem Božím''' (rasúl il-lláh) byl Židy zcela pochopitelně odmítnut a Židé (i křesťané) zdůrazňují tvrdé rozpory mezi učením Koránu a Bible. Na rozdíl od triádového křesťanství je však islám považován Židy alespoň za plně monoteistické náboženství.
 
Důvody, proč se Židé nepřiklonili k islámu, jsou tyto:
 
* '''Judaismus neuznává''' Mohameda jako posla Božího a jeho proroctví jako autentické
* '''Korán není''' podle judaismu zjevené slovo Boží, neboť obsahuje učení, které je v rozporu s učením Tóry.
 
Ono by se toho při dobré vůli dalo najít i mnohem víc, a když už jde o to, dát si navzájem přes hubu, tak se ta dobrá vůle vždycky nějak najde. Oko za oko, zub za zub, raketu za raketu... koneckonců vždyť ten Starý Zákon je v podstatě jeden velký krvák a vražedný horor, tak proč ne.
===Křesťanství===
 
5 960

editací

Navigační menu