Imperátoři, rollback, Správci
5 974
editací
Sámova říše: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Další necyprasení, kapitolace článku
(Další necyprasení textu) |
(Další necyprasení, kapitolace článku) |
||
|
[[Soubor:Samo01.png|thumb|rigt|300px|Schváleno!]]
[[Soubor:Opraski sceski historje samo.png|thumb|rigt|300px|Slavné vítězství u Wogastisburgu]]
=='''Federace Slovanských Kmenů'''==
'''Sámova říše''', někdy též (asi chybně) uváděna jako '''Salámova řiše''' (دار السلام (dár as-salám – dům míru)
=='''Vznik Sámovy Říše'''==
Říše vznikla '''''spojením slovanských kmenů''''', které byly do té doby sice mocensky podřízeny,
=='''Vojenská síla Sámovy Říše'''==
Centrum Sámovy
=='''Bitva u Wogastisburgu'''==
Bitva u Wogastisburgu proběhla v roce 631 nebo 632 mezi bojovníky Sámovy říše a franskými vojsky krále Dagoberta I. V této bitvě dosáhlo Sámovo vojsko významného vítězství.
Jak k tomu všemu došlo: Dle kroniky '''Historia Francorum''', jediného věrohodného písemného zdroje, byli v devátém roce vlády krále Dagoberta I. (631/632) kdesi na území Sámovy říše přepadeni franští kupci, kteří odmítli nechat proclít své zboží federálními celními orgány. Ježto se vzpěčovali s tím, že jim nebudou cokoliv nařizovat nějací usmrkaní Slované, drsné slovo dalo slovo a Frankové pak, vztekle meče, tasili své ostré meče. No, to si dali... Následně na Sámův dvůr přišel zplnomocněný králův vyslanec Sicharius s požadavkem na spravedlivou náhradu za kupce, které Sámovi lidé "povraždili", a za majetek, kterého se "protizákonně zmocnili". Sámo odmítl škodu nahradit s tím, že od toho jsou zde nezávislé federální soudy, příslušné pro spory mezi oběma stranami. Vyslanec Sicharius prohlásil, co že je to Sámo za vládce, když nemůže nařizovat svým soudům, jak mají rozhodovat. Sámo se pokusil panu vyslancovi vysvětlit rozdíl mezi autokracií a konstituční monarchií. Poté však propukla hádka s mnoha ostrými slovy vyřčenými, načež byl Sicharius vykázán, že ať přijde, až mu hlava zchladne. Naštvaný vyslanec to ale vzal jako své vykázání a hned za tepla to jel žalovat svému králi. Následkem této diplomatické roztržky začalo franské válečné tažení. ▼
===Počáteční zápletka===
Jak k tomu všemu došlo: Dle kroniky '''Historia Francorum''', jediného věrohodného a dochovaného písemného zdroje, byli v devátém roce vlády krále Dagoberta I. (tedy roku 631/632) kdesi na území Sámovy Říše "přepadeni" blíže nespecifikovaní franští kupci. Skutečností je, že tito kupci odmítli nechat proclít své zboží federálními celními orgány. A to s tím, že jim nějací usmrkaní Slované nebudou cokoliv nařizovat. Celníci trvali na svém, drsné slovo dalo slovo a Frankové pak, vztekle meče, tasili své ostré meče. No, to si dali...
Frankové vpadli do Sámovy říše zřejmě ve třech proudech (na více částí rozdělené vojsko se lépe uživilo drancováním, a zároveň vyplenilo větší území). Na předem domluveném místě na území nepřítele se pak části vojska spojily. Vedlejší jižní a severní křídlo Dagobertovy armády, kterou tvořila vojska franských Alamanů a Langobardů, sice dosáhlo dílčího vítězství a odvedlo velký počet zajatců. Austrasijští Frankové naproti tomu ve středním a hlavním proudu Dagobertovy armády oblehli pevnost Wogastisburg, kterou hájil početný oddíl slovanských Vinidů. První nápor Franků byl rázně odražen, a tak se Frankové rozhodli pro dlouhodobé obléhání Třetí den pak došlo k bitvě, v níž byl při nečekaném výpadu obránců pevnosti pobit velký počet obléhatelů. Zbytek Dagobertových vojsk se dal na [[panic]]ký útěk, a ponechal na místě svou výzbroj i výstroj. Sámova Federace se ukázala pevnější, než její nepřátelé předpokládali a tak zavládl mír a všeobecná prosperita.▼
===Diplomatická roztržka===
▲
===Franská agrese===
▲'''Frankové''' vpadli do Sámovy říše zřejmě ve třech proudech (na více částí rozdělené vojsko se lépe uživilo drancováním, a zároveň vyplenilo větší území).
=='''Rozpuštění (rozpad) Sámovy Říše'''==
Jenomže právě prosperita a všeobecný blahobyt způsobil, že po Sámově smrti (658 nebo 661) se jeho říše rozpadla. Tomu pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo (snad 22 synů a 15 dcer podle Fredegara). Odstředivé kmenové tendence byly posíleny tím, že téměř každý mocnější kmen svazu měl mezi Sámovými manželkami svou zástupkyni a jejího syna – pretendenta trůnu, se kterým se mohl identifikovat. To, co bylo za Sámova života při udržování říše výhodou, se po jeho smrti stalo naopak překážkou. Volební výsledky nedaly jasnou většinu potřebnou pro sestavení funkční federální vlády, a tak bylo rozhodnuto o rozpuštění Federace Kmenových Svazů, což o mnoho let později bylo předlohou pro rozpad federativního Československa.
=='''Období po rozpadu Sámovy Říše'''==
O období po rozpadu Sámovy říše sice nejsou žádné dochované písemné prameny, přesto podle archeologických nálezů lze usuzovat, že říše fungovala nadále. Samozřejmě ne v takovém měřítku, jako někdejší Kmenový Svaz. Byla pravděpodobně rozdělena mezi Sámovy následovníky, kteří vládli na svých územích. V určitých [[staropramen|pramenech]] se objevují jména jako '''Marovod''', '''Parovod''', '''Vodovod''', '''Vladuc z Karantánie''' či wogastisburský král '''Svanthos''', ale jejich historická identita je velice neurčitá.
{{Státy}}
| |||