Sámova říše: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 139 bajtů ,  11. 7. 2019
Další necyprasení, kapitolace článku
(Další necyprasení textu)
(Další necyprasení, kapitolace článku)
[[Soubor:Samo01.png|thumb|rigt|300px|Schváleno!]]
[[Soubor:Opraski sceski historje samo.png|thumb|rigt|300px|Slavné vítězství u Wogastisburgu]]
=='''Federace Slovanských Kmenů'''==
 
'''Sámova říše''', někdy též (asi chybně) uváděna jako '''Salámova řiše''' (دار السلام (dár as-salám – dům míru) byloficiálním názvem '''''Slovanský Kmenový Svaz''''' ('''''Federace'''''), byla mocnost, existující ve střední Evropě (podle Fredegarovy kroniky) v letech '''624 – 659'''. Byl to projekt '''''franského kupceobchodníka a podnikatele'' Sáma''', který si už předtím získal velkou prestiž jako velitel slovanské domobrany během bojů '''Slovanů''' s '''Avary''', ovládajícími dlouhá léta střední a jihovýchodní Evropu.
=='''Vznik Sámovy Říše'''==
 
Říše vznikla '''''spojením slovanských kmenů''''', které byly do té doby sice mocensky podřízeny, nenikoliv však poddány, avarskému'''Avarskému kaganátuKaganátu v Panonii,'''. kterýTento kaganát byl však na začátku 7. století ve vnitropolitickémstavu vnitropolitického rozvratu. VelkýTou chán Bajandobou totiž toushodou okolností '''Velký Chán Baján''' dobou natáhl brka a jeho nástupci se pustili do urputného bratro/strýcovražedného boje o nástupnictví. Samo že toho Sámo využil a spojil slovanské kmeny proti nim. PotéNásledně byl jimi prozíravě zvolen jejichspolečným vůdcem ('''Historia Francorum:''' ''"eum super se eligunt regem"''). Nově vzniklá '''Sámova říše''' měla efektivní vládní systém, podobný avarskému turko-tatarskému kaganátu, tedy v té době obvyklého uspořádání kmenového svazu. Svaz tentoSámův byl posílen '''''svazky manželskými''''', tedy prozíravou sňatkovou politikou (Fredegar tu píše '''''o 12 manželkách'''''). Už z toho, že byl Sámo schopen ukočírovat plný tucet manželek, ukazuje, že to fakt musel být mimořádně schopný muž.
=='''Vojenská síla Sámovy Říše'''==
 
Centrum Sámovy říšeŘíše se nacházelo pravděpodobněv naprostoru rozhraní Moravy a Dolních Rakous. Říše dosáhla nemalého významu. Již v době před Sámovoujejím říší bylyustanovením slovanské kmeny slynuly velmi schopnou pěší armádou (hlavně též díky jejímu dobrému velení). Svou bojeschopnost dokázalyposléze takédokázaly v '''bitvě u Wogastisburgu''' v roce 631, v perfektně vedeném (a zatím jediném písemně doloženém) utkání, kdekdy porazily franská vojska krále '''Dagoberta I'''. V následujících pěti letech byly vojenskými silami Sámovy Říše podnikány nájezdy na franské území., Bitvakdy ubrali Wogastisburgudo proběhlazajetí vtamnější roceobyvatelstvo, 631coby nebonáhradu 632za mezidomácí bojovníkySlovany, Sámovyzajaté říšeFranky av franskýmipředchozích vojskyválečných krále Dagoberta Iakcích. V této bitvě dosáhlo Sámovo vojsko významného vítězství.
=='''Bitva u Wogastisburgu'''==
 
Bitva u Wogastisburgu proběhla v roce 631 nebo 632 mezi bojovníky Sámovy říše a franskými vojsky krále Dagoberta I. V této bitvě dosáhlo Sámovo vojsko významného vítězství.
Jak k tomu všemu došlo: Dle kroniky '''Historia Francorum''', jediného věrohodného písemného zdroje, byli v devátém roce vlády krále Dagoberta I. (631/632) kdesi na území Sámovy říše přepadeni franští kupci, kteří odmítli nechat proclít své zboží federálními celními orgány. Ježto se vzpěčovali s tím, že jim nebudou cokoliv nařizovat nějací usmrkaní Slované, drsné slovo dalo slovo a Frankové pak, vztekle meče, tasili své ostré meče. No, to si dali... Následně na Sámův dvůr přišel zplnomocněný králův vyslanec Sicharius s požadavkem na spravedlivou náhradu za kupce, které Sámovi lidé "povraždili", a za majetek, kterého se "protizákonně zmocnili". Sámo odmítl škodu nahradit s tím, že od toho jsou zde nezávislé federální soudy, příslušné pro spory mezi oběma stranami. Vyslanec Sicharius prohlásil, co že je to Sámo za vládce, když nemůže nařizovat svým soudům, jak mají rozhodovat. Sámo se pokusil panu vyslancovi vysvětlit rozdíl mezi autokracií a konstituční monarchií. Poté však propukla hádka s mnoha ostrými slovy vyřčenými, načež byl Sicharius vykázán, že ať přijde, až mu hlava zchladne. Naštvaný vyslanec to ale vzal jako své vykázání a hned za tepla to jel žalovat svému králi. Následkem této diplomatické roztržky začalo franské válečné tažení.
===Počáteční zápletka===
 
Jak k tomu všemu došlo: Dle kroniky '''Historia Francorum''', jediného věrohodného a dochovaného písemného zdroje, byli v devátém roce vlády krále Dagoberta I. (tedy roku 631/632) kdesi na území Sámovy Říše "přepadeni" blíže nespecifikovaní franští kupci. Skutečností je, že tito kupci odmítli nechat proclít své zboží federálními celními orgány. A to s tím, že jim nějací usmrkaní Slované nebudou cokoliv nařizovat. Celníci trvali na svém, drsné slovo dalo slovo a Frankové pak, vztekle meče, tasili své ostré meče. No, to si dali...
Frankové vpadli do Sámovy říše zřejmě ve třech proudech (na více částí rozdělené vojsko se lépe uživilo drancováním, a zároveň vyplenilo větší území). Na předem domluveném místě na území nepřítele se pak části vojska spojily. Vedlejší jižní a severní křídlo Dagobertovy armády, kterou tvořila vojska franských Alamanů a Langobardů, sice dosáhlo dílčího vítězství a odvedlo velký počet zajatců. Austrasijští Frankové naproti tomu ve středním a hlavním proudu Dagobertovy armády oblehli pevnost Wogastisburg, kterou hájil početný oddíl slovanských Vinidů. První nápor Franků byl rázně odražen, a tak se Frankové rozhodli pro dlouhodobé obléhání Třetí den pak došlo k bitvě, v níž byl při nečekaném výpadu obránců pevnosti pobit velký počet obléhatelů. Zbytek Dagobertových vojsk se dal na [[panic]]ký útěk, a ponechal na místě svou výzbroj i výstroj. Sámova Federace se ukázala pevnější, než její nepřátelé předpokládali a tak zavládl mír a všeobecná prosperita.
===Diplomatická roztržka===
 
Jak k tomu všemu došlo: Dle kroniky '''Historia Francorum''', jediného věrohodného písemného zdroje, byli v devátém roce vlády krále Dagoberta I. (631/632) kdesi na území Sámovy říše přepadeni franští kupci, kteří odmítli nechat proclít své zboží federálními celními orgány. Ježto se vzpěčovali s tím, že jim nebudou cokoliv nařizovat nějací usmrkaní Slované, drsné slovo dalo slovo a Frankové pak, vztekle meče, tasili své ostré meče. No, to si dali... Následně na Sámův dvůr přišel zplnomocněný králův vyslanec '''Sicharius''' s požadavkem na spravedlivou náhradu za kupce, které Sámovi lidé "''povraždili''", a za majetek, kterého se "''protizákonně zmocnili''". Sámo odmítl škodu nahradit s tím, že od toho jsou zde nezávislé federální soudy, příslušné pro spory mezi oběma stranami. Vyslanec Sicharius prohlásil, co že je to Sámo za vládce, když nemůže nařizovat svým soudům, jak mají rozhodovat. Sámo se pokusil panu vyslancovi vysvětlit rozdíl mezi autokracií a konstituční monarchií. Poté však propukla hádka s mnoha ostrými slovy vyřčenými, načež byl Sicharius vykázánvyzván k odchodu, že ať přijde, až mu hlava trochu zchladne. Naštvaný vyslanec to ale vzal jako své vykázání a hned za tepla to jel žalovat svému králi. Následkem této diplomatické roztržky začalo franské válečné tažení.
===Franská agrese===
'''Frankové''' vpadli do Sámovy říše zřejmě ve třech proudech (na více částí rozdělené vojsko se lépe uživilo drancováním, a zároveň vyplenilo větší území). NaJednotlivé předemčásti domluvenémvojska místěse pak na území nepřítele sespojily pakna částipředem vojskadohodnutém spojilymístě. Vedlejší jižní a severní křídlokřídla Dagobertovy armády, kterou na této frontě tvořila vojska franských '''Alamanů''' a '''Langobardů''', sice dosáhlodosáhla dílčího vítězství, a odvedloFrankové tak odvedli velký počet zajatců, určených pro pozdější pracovní nasazení ve Franckém Království coby otroci. '''Austrasijští Frankové''' naproti tomu ve středním a hlavním proudu Dagobertovy armády oblehli pevnost '''Wogastisburg''', kterou hájil početný oddíl slovanských '''Vinidů'''. První nápor Franků byl rázně odražen, a tak se Frankové strategicky rozhodli pro dlouhodobé obléhání Třetí den pak došlo k bitvě, v níž byl při nečekaném výpadu obránců pevnosti pobit velký počet obléhatelů. Zbytek Dagobertových vojsk se dal na [[panic]]ký útěk, a ponechal na místě svou výzbroj i výstroj. Sámova Federace se ukázala pevnější, než její nepřátelé předpokládali a tak zavládl mír a všeobecná prosperita.
=='''Rozpuštění (rozpad) Sámovy Říše'''==
Jenomže právě prosperita a všeobecný blahobyt způsobil, že po Sámově smrti (658 nebo 661) se jeho říše rozpadla. Tomu pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo (snad 22 synů a 15 dcer podle Fredegara). Odstředivé kmenové tendence byly posíleny tím, že téměř každý mocnější kmen svazu měl mezi Sámovými manželkami svou zástupkyni a jejího syna – pretendenta trůnu, se kterým se mohl identifikovat. To, co bylo za Sámova života při udržování říše výhodou, se po jeho smrti stalo naopak překážkou. Volební výsledky nedaly jasnou většinu potřebnou pro sestavení funkční federální vlády, a tak bylo rozhodnuto o rozpuštění Federace Kmenových Svazů, což o mnoho let později bylo předlohou pro rozpad federativního Československa.
=='''Období po rozpadu Sámovy Říše'''==
 
O období po rozpadu Sámovy říše sice nejsou žádné dochované písemné prameny, přesto podle archeologických nálezů lze usuzovat, že říše fungovala nadále. Samozřejmě ne v takovém měřítku, jako někdejší Kmenový Svaz. Byla pravděpodobně rozdělena mezi Sámovy následovníky, kteří vládli na svých územích. V určitých [[staropramen|pramenech]] se objevují jména jako '''Marovod''', '''Parovod''', '''Vodovod''', '''Vladuc z Karantánie''' či wogastisburský král '''Svanthos''', ale jejich historická identita je velice neurčitá. HradištěAni hradiště, která byla na vzestupu za Sámovy vlády, nezanikla, ba dokonce se dále rozvíjela. Z tohoto lze usuzovat, že byla jádrem pro založení budoucí '''[[Velká Morava|Velkomoravské říše]]''', kdy se moci chopili '''Mojmírovci'''. Leč to už je další kapitola dějin...
 
{{Státy}}
5 974

editací

Navigační menu