Šablona:Doporučený článek: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vánoce
(Předčary na hlavní stranu vefláknuty)
(Vánoce)
'''Vánoce''' (boží hody) jsou [[termity|označením]] pro narozeniny [[Ježíš|Ježíše Krista]]. Jsou to nejoblíbenější svátky satanistů, pojí se s nimi všech sedm hlavních smrtelných hříchů a i některé hříchy vedlejší.
'''Předčary''' je článek, který pojednává o obci toho jména, nikoliv o [[Polsko|polské]] lidové kapele ''Przedzari''.
[[Soubor:fatlady.jpg|right|400px|thumb|Rituál pojídání vánočního cukroví]]
----
== '''Vánoční rituály''' ==
'''"Tak ''tohleto'', to už je fakt za čárou!!!"''' <br>Kolikrát už jste mohli číst či slyšet tuto či obdobnou sentenci. Až příliš často bezprostředně předchází konfliktu, ústícího v rozbitou hubu či v krutou a neméně krvavou [[Válka|válku]]. Přesto se vyskytuje místo, které v celé své historii nebylo, není a bohdá ani nebude za jakoukoliv čárou.
''Řazeno podle obvyklého pořadí.''
 
Jsou to ==='''PředčaryZáří'''. ===
V [[obchod]]ech se objevuje vánoční výzdoba. Každý rok dříve.
 
=== '''[[1|První]] adventní neděle''' ===
Je to obec odlehlá, těžko uchopitelná, stejně jako těžko dohledatelná pomoci tradičních platforem (Mapy.cz, [[Google]] maps). Může být prakticky všude, ale na [[Druhočíslo|druhou]] stranu i [[Nic|nikde]]! Za objev této vsi pro svět a Necyklopedii patří dík týmu [[Věda|vědců]] pod vedením Kuči Gromadné, Fojty Fronlajnového a Hasita Tomského. Tento článek vychází z jejich výzkumů.
[[Soubor:Panorama predcar.png|400px|thumb|vlevo|Panorama Předčar od západu. Zcela vlevo vidíte náborovou budku moravofašisty Voži Kocórka, důmyslně maskovanou jako Prodejnu Zmrzliny. Vedle budky komín krematoria "Višná cysta". Vedle komínu pobořený kostel sv. Židomíra. Vedle kostela kandelábrové vlajkové žerdě. Vedle žerdí Kulturní dům zvaný "Šikmí panelák". Nad ním plachtí Horel Předčarský. Vpravo dole čeká potah obecní kárky na svého kunčofta.]]
{{Dědiny
| název = {{barva|#800000|Předčary}}
| foto = Soubor:Predcarska ulice.png|náhled|Typická ulice obce Předčary v místě, které by se dalo označit za centrum.
| znak = Soubor:A child's drawing of dad driwing to the supermarket Rema 1000 in Norway.jpg|náhled|Takto si předčarské děti představují erb
| vlajka =
| motto =
| status = obec
| kraj = Náš ne?
| okres = Předčarský
| země = [[Čechy]]
| výměra =
| obyvatelé = pružný počet
| zem.šíř =
| zem.dél =
| nad.výš = Naša obec není nad mořem!
| PSČ = 503 15
| adresa = Náměstí Ojířovo 45
| starosta = momentálně neobsazen
}}
== Obecní symboly ==
Soudní Stolice je hlavní orgánem, který symboly vymýšlí [[AAAAAAAAA!|a]] uvádí je do bezvědomí. Vedle Věnceslava Adalberta–Nováka, a Vyosené kyselice je symbolem ještě obecní vlajka. Jejich význam stanovuje hlava III o používání symbolů na Předčarsku: “Dočasně (pozn. předčarsky navěky) na paměť těm, kteří žádnou paměť nemají aby nezapomněli, že Předčary v jejich srdci (pajšlu) sedí”. Z textu si lze odvodit, že si Stolice potrpí na patos.
=== Vlajka ===
[[Soubor:Vlajka Předčar.png|268x268bod|thumb|vpravo|Vlajka Předčar je stejně osobitná jako obec sama.]]
Byla zavedena Soudní Stolicí, jako jeden ze symbolů Předčar.
Popis vlajky zní a opět je z pera Soudné Stolice: ''“Prapor náš je štvrcen'' (pozn. opravdu, takle to bylo zapsáno, slovo štvrcen je odvozeno od slova štvrtek a to ze slova škrtek/š-krtek. Znamená to doslova "škrcený krtek", [[potažmo]] [[Mrtek|mrtvý krtek]]). Proč Předčarské nářečí vychází pro slovo štvrtka z mrtvého krtka je nejasné a nad rámec tohoto pojednání o vlajce.) ''Čili má v sobě dva čtverce, ploché krychle. Nalevo je nad červeným čtvercem, bílá a na druhé je to navopáč. Stejně tak jako [[Kuroplach předčarský|kuroplach]] co v bílé a červené krychli stójí. S jazvečnikem to samé jest.'' Popis vlajky je pro našince poněkud zmatečný. Vychází totiž z tamních vexikologických zvyklostí (které, se formují) a možná i proto popis tak úplně neodpovídá tomu co na vlajce vidíme.
 
Tento den se vyznačuje tím, že se lidé začínají těšit na Vánoce. Většina lidí to naznačuje svému okolí (občas i hasičům) tím, že koupí předražený adventní věnec, napíchá do něj čtyři svíčky a zapaluje je jednu po druhé ještě po další [[Prvočíslo|tři]] neděle.
=== [[Věnčeslav Adalbert Novák]] ===
[[Soubor:Věnčeslav Adalbert Novák s Galány.jpg|422x422bod|thumb|vlevo|Věnčeslav Adalbert Novák s Galány. Bard (v těch černých galošách) na sjezdu Moravankářů.]]
Je místním živým obecním symbolem (k datu 11. 3. 2022 ještě prokazatelně žije). Mělo by mu být už osmdesát let, bohužel datum jeho narození je sporné, protože si ho nikdo (ani on) nepamatuje. Věnčeslav se narodil Slavitahu Novotnému, místnímu žertéři, a Blaženě Nakládalové-Novotné, místnímu potahu obecní kárky. Po vylití z obecné [[Škola|školy]] se vyučil jako [[Řeznická otázka|řezník]] obor pěchovač. Jeho prvním životním úspěchem bylo napěchování největší [[Klobása|klobásy]] na Předčarsku. Ve svém zralém věku proslul jako lidový bard, kdy byl zván na mnohé veselice a sleziny, kde bavil prostý lid svými moudry, starými příběhy a předčarským folklorem. Později od roku 2013 šířil slávu předčarska na stránkách Bandzone ([[facebook]] tenkrát v obci nebyl nainstalován). Jeho těžištěm však zůstaly obecní veselice a příležitostné videovlogy s přítelem Bořivojem Zvratkem z Kokotínska. Za tyto zásluhy byl Ethnografickou komis navržen na obecní památku. Návrh byl Soudnou Stolicí schválen předevčírem a okamžitě uveden v platnost. Věnčeslav Adalbert Novák se ve volném čase věnuje [[Houby|houbaření]], pití destilátů a degustaci okeny, kozám a chovu jazvečníků, především se stará o svého plemenného [[Jazvečník Ojíř|jazvečnika Ojíře]]. Dále má dvě děti se svojí manželkou Květoslavou Jebavou-Novákovou.
 
[[Soubor:Satanus.jpg|Mírumilovná maska čerta|thumb]]
=== [[Vyosená kyselice]] ===
Podle některých [[Prazdroj|zdrojů]] a [[Staropramen|pramenů]] se jednalo o minerální pramen, který vytryskl poté, co se v dobách starého dobrého mocnářství u expresní poštovní diligence uvolnil nedbale zaražený zákolník a v prudké zatáčce na kraji Předčar inkriminovanému dostavníku ulítlo kolo. [[Osa]] bez kola se tak prudce zaryla do krajnice pankejtem tenkrát ještě nevybavené a z osou vyryté džuzny začala prýštit ryze přírodní minerální voda typu kyselky. Okamžitě byla voda tato prohlášena za léčivou, i když nikdo neměl ani [[Zblo|zbla]] tušení, co že by jako měla léčit. Tato léčivá minerální voda byla nazvána Vyosenou Kyselicí a stala se ve své době velice populární. Pokud by byl proveden její rozbor, jako že teda nebyl, zjistil by kromě jiného extrémně vysoký obsah kationtů trojmocného arsenu a dvojmocného beryllia, takže při léčbě všemožných chorob vedla tato vodoléčba k jejich rychlému konci.
 
=== '''Adventní kalendář''' ===
To je též důvod, proč neexistují pamětníci, kteří by mohli zvěsti o této Vyosené Kyselici potvrdit či vyzvrátit, a tak veškeří badatelé v této záležitosti ťápou v temnotách.
 
To se vezme krabice, do té [[se]] udělá 24 otvorů, do každého otvoru se dá kousek čokolády a dá se dítěti, které smí sníst pouze jeden jediný kousek denně. Je to totálně k [[Nic|ničemu]], protože to většina dětí sežere za dvě minuty, ale [[bez]] něho to prostě nejde. Pravděpodobně má původ v šetrnosti rodičů, kterým přišlo poněkud [[Bursík|úspornější]] průběžně krmit dítě čokoládou po 24 dní, než mu dvakrát týdně kupovat tabulku.
Popravdě, ani my, ani [[Vědecký tým Necyklopedie]], ani nikdo jiný neví co to ta Vyosená Kyselice je. Avšak nebojíme se to přiznat.
 
''více se snad dovíte '''[[Předčary|ZDE]]'''''<noinclude>
=== '''Mikuláš''' ===
<!-- V této části si nejsem přesně jist, jak to vlastně probíhá; popřípadě mě opravte -->
 
Slaví se [[Prvočíslo|5]]. [[Prase|prosince]], jeden den předtím, než má Mikuláš svátek opravdu, protože na vlastní svátek chce mít od parchantů pohov.
 
Nejčastěji se slaví tak, že se několik lidí převlékne za [[Šprckuláš|Mikuláše]], [[Satan|čerta]] a anděla. Pak [[Jehovisté|chodí po domech]], a hledají hříšníky. Nejdřív se Mikuláš podívá do své [[Dobrý voják Žvejk|knihy]] a podívá se, jestli je dotyčné dítě hodné nebo [[zlo]]bivé. Pak ho donutí říct básničku. Kupříkladu:
:Na hlavu si vrazím helmu
:proměním se v dravou šelmu
:našlápnu stroj, přidám plyn
:zmiz, než budeš [[smrt]]i syn!
Když požadovanou báseň, případně vhodnou plnohodnou essay dítko přednese, dostane za to spoustu dárků a další ráno sladkosti v pokud možno nesmrduté botě. Pokud je ale dítě příliš zlobivé, může mu Mikuláš nadělit živočišné [[uhlí]] a [[Miloš Zeman|smažené americké brambory]], v extrémních případech ho dokonce čert zavře do pytle, odnese do [[Peklo|pekla]] a tam ho bude navěky věků po tři dny krutě mučit v [[Eliášův oheň|ohni]] pekelném! Dítko pak bývá navraceno coby pěkně vypečený rošťák, případně roštěnka. [[Evropská unie]] hodlá tento rituál zrušit pro diskriminaci. Satanisté i příčetní rodiče za jeho zachování tvrdě lobbují.
 
=== '''[[2|Druhá]] adventní neděle''' ===
 
Lidé s nadšením zapalují druhou svíčku.
 
=== '''Pečení vánočního [[cukr]]oví''' ===
 
'''''[[Obžerství]].'''''
 
Skládá se ze dvou fází. První fází je, že [[žena]] dře a dře, peče perník, cukrové pusinky, vanilkové rohlíčky, linecká kolečka, [[medvěd]]í tlapky, vosí hnízda a [[rum]]ové [[Kulocentrismus|kuličky]]. Druhou fází je, že jí to rodina sežere během dvou dní. Tento rituál se může opakovat libovolně dlouho.
==='''Akutní potřeba vánočního stromečku'''===
Maj ho všichni, tož ho musíme mít taky, i kdyby na chlorid sodný nebylo.
 
Děťátka si k této příležitosti dolují z paměti patřičné básničky:
:Vánoční stromeček zavoněl v pokoji
:maminka u stolu jablíčko rozkrojí.
:A když ho rozkrojí, uvidí červíčka,
:který se zavrtal do toho jablíčka.
 
==='''Vánoční stromeček'''===
 
'''Strom Vánoční''' je jehličnatá dřevina z čeledi '''''jedlí smrkoborovicovitých''' (Yggdrasilae)''. Výskyt pouze v prosinci, poté, po vánočních svátcích, už jen truchlivě uhnívá a hromadně mizí.
 
Ze dřeva Vánočního Stromu byl prý zroben slavný dřevěný kříž, na kterém byl [[ukřižování|ukřižován]] [[Ježíš Kristus]]. Má tedy speciální význam pro křesťany, kteří si každé Vánoce tímto stromem Krista připomínají. Vlastně je to jen vzpomínka ([[plagiát]]) na '''Yggdrasill''', což je v severské mytologii světový strom, který prorůstá všemi devíti světy. Znázorňuje taky [[Centrální šroub|osu světa]] - axis mundi (takže to slavné '''''Eppur si muove!''''' už je asi odtud). S Yggdrasilem je těsně svázán nejvyšší severský bůh '''Ódin'''. Z dřeva Yggdrasilu byl vyroben pro Ódina zázračný oštěp ''Gungnir'', na Yggdrasilu pak obětoval sám sebe, když byl po devět dní a nocí zavěšen na jeho kmeni, navíc pro umocnění potěšení oním Gungnírem probodnutý, že aby tak v psychedelickém prožitku [[Halucinace|halucinatorní]] agonie získal tajemství run, symbolu to moudrosti. Toto „''obětování se ku prospěchu všech, pro celý lidstvo''“ je často dáváno do souvislostí s ''ukřižováním Ježíše Krista''.
 
=== '''Zdobení vánočního stromečku''' ===
 
'''''[[Pýcha]].'''''
 
To [[se]] buďto sežene umělý anebo živý stromeček. nejlépe nějaký jehličnatý stromeček (nebývá zvykem, že by měl někdo v obýváku například dub, lípu a podobně). Ovšem pokud koupíme (případně fikneme v lese) stromeček, tak už nebude živý, přesněji řečeno bude už jen smutně umírat. Můžeme se tak v době vánoční nadšeně kochat pozvolnou agonií mladého, v plné síle žití bezcitně podťatého stromku. A můžeme u něj krásně vánočně rozjímat nad pomíjivostí života - memento mori!
 
Pak musí někdo koupit řetězy, baňky, světýlka, zvonečky, hvězdičky a další věci, které se dají dát na stromeček, prý pro navození tzv. "vánoční atmosféry". Je možné místo světýlek koupit svíčky, je to nejlepší způsob, jak upozornit hasiče, jaký to máme překrásný stromeček.
 
Pokud se nám nechce zdobit stromeček, tak nepoužijeme jehličnatý stromeček, ale uřízneme si například švestku, bo ta už má na sobě malé, i když trochu scvrklé modré kulaté ozdoby. Pokud nemáme rádi modrou barvu, můžeme použít třešeň, ačkoliv na té v čase vánoc už bude tak akorát [[nic]]. A když nás s tím hnusným holým třešňovým opadancem někdo pošle k šípku, tak fajn, trnitý šípkový keř ty červené ozdůbky mít furt ještě bude, a navíc svou ježatou trnitostí odradí děcka od toho, aby rozvěšené dobroty sežrala na jedno posezení hned prvý den.
 
Oč je tento zvyk [[Záhyb|nepochopitelnější]], o to je starší, popravdě dokonce nejspíš nejstarší z našich současných [[Život|živých]] zvyků vánočních. Vánoční zdobení stromů provozovali například Peršané. [[Kelti]] již postupovali velmi moderně: pod[[říz]]li jedli, nazdobili uřezanými hlavami nepřátel a hodili do <s>odpadní</s> obětní [[bezedná jáma|jámy]]. Zatím nejpravděpodobnější vysvětlení je, že to dělali, aby zmátli archeology.
[[Soubor:Stromek se svickami.jpg|thumb|400px|center|Svíčky na stromek dali prvně [[Němci]]]]
Svíčky na stromek dali prvně [[Němci]]. Čechové se proto k tomuto zvyku vrátili, [[až]] když bylo [[Vynález|vynalezeno]] [[mluno]].
==='''Alternativa vánočního stromku'''===
[[Soubor:Candle-1.jpg|thumb|300px|right|Meditace nad plamenem úplně obyčejné svíčky může přinášet ty nejkrásnější [[Halucinace|vidiny]]...]]
Někteří lidé nepoužívají stromeček, ale dávají si dárky pod rostlinou [[Marihuana|Cannabis sativa (indica)]].
 
Je to mohutná teplomilná rostlina z čeledi konopovité, původem ze střední Asie. Teplo Vánoc se tak s ní může snoubit bez omezení. Navíc může více než dobře nahradit obvyklou zápalnou oběť, takzvaného františka.
 
Tento způsob vánoc má značné výhody. Například to, že přináší tak dokonale [[Dýmějový humor|uvolněnou veselost]], že i ty nejtrapnější pohádky v televizi vám připadají neodolatelně zábavné :-D
 
Tak si pěkně v klidu zapalte svíčku, zhluboka nasajte vůni blaženosti, zahleďte se do jejího mihotavého plaménku - a dejte volný průchod své fantasii, svým představám...
 
...a celý ten rachot třeštění vánočního, se vší jeho komerční uřvaností, pak klidně můžete hodit... no třeba i [[Bezedná jáma|za hlavu]].
 
''Více se snad dovíte '''[[Vánoce|ZDE]]'''''<noinclude>
----
''[[Necyklopedie:Doporučený článek|Archiv]] • [[Necyklopedie diskuse:Doporučený článek|Nominace]]''
5 955

editací

Navigační menu