rollback, Správci
2 276
editací
Chodsko: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
Drobnosti; nadpisy
(+ turecki) |
m (Drobnosti; nadpisy) značky: editace z mobilu editace z mobilního webu editace z Vizuálního editoru |
||
|
'''Chodsko''' ([[Němčina|něm]]. ''Chodenland'', [[Turecko|turecky]] ''Bulakya'') je historická etnografická oblast v okolí [[Domažlice|Domažlic]].
== Název ==
Chodsko <del>bylo</del> bulo pojmenováno podle krajového obyčeje, takzvaného '''multichodství'''. K obědu, coby hlavnímu jídlu dne, byly totiž vždy nejméně tři Chodi. Když Chodi nebyli alespoň tři, věštilo to smůlu, což je opak [[štěstí]] a to je špatně. Typický oběd se tedy [[sklad|skládal]] z prvního Chodu, druhého Chodu a třetího Choda. Ti všichni [[jídlo|jedli]] zpravidla najednou.
== Tradice ==
Chodové měli v regionu velkou tradici a požívali velké úcty, což souvisí s [[tzv.]] '''Chodní povinností'''. Ta ukládala zdejším (i [[Svobodní zednáři|svobodným]]) sedlákům povinnost vyšlapávat chodníky pro [[Německo|německé]] kupce a dealery moučkového [[cukr]]u přicházejících z [[Český les|Českého lesa]]. Přestože těžce vyšlapané chodníky zneužívali i potulní [[Drát|drotári]] z [[Slovensko|Horních Uher]], neautorizovaní výběrčí daní a mobilní [[Prostitutka|poskytovatelky tělesných slastí]], místní povinní chodili tak poctivě, že si v letech 1325 - 1612 vychodili řadu privilegií.▼
=== Historie ===
▲Chodové měli v regionu velkou tradici a požívali velké úcty, což souvisí s [[tzv.]] '''
[[Soubor:Psohlavci.jpg|thumb|right|250px|Přebal románu Aloise Jiráska v původním znění s titulky z [[Maďarsko|uherštiny]] do normálního [[jazyk]]a.]]
Nemuseli například líbat nohy procházejících Němců, líbat prsten vrchnosti, ba ani [[lemrouch]]y nižší šlechtě, což
=== Současnost ===
Nasazování psí hlavy někomu je dodnes v kraji velkým privilegiem a poctou zejména na [[svatba|svatbách]]. Tento lidový zvyk horlivě propagoval ve svém [[halucinace|románu]] '''Kutyafejüek''' [[Alois Jirásek]] ve snaze o naboostování <ref>Slangový výraz pro stav předávkování syntetickým cukrem, kdy frčíte jak veverka na [[Kafe|kofeinu]].</ref> Národního obrození a posléze i v dobách [[Sovětský svaz|sovětského]] protektorátu Pohraniční stráž.
Chození se stalo tradicí (a vzhledem k nedostatku jiného [[bordel|kulturního vyžití]]) i jedinou zábavou Chodů a je tomu tak dodnes. Chodové jsou zakladateli prvních naučných stezek a klubu přátel procházek, kteří měli jako poznávací znamení štangli salámu
== Doprava ==
V dobách hlubokého [[Komanči|komunismu]] nastal mírný útlum a z revolty proti systému bylo [[Punk|pankáči]] do kraje zavlečeno i několik [[žigulík|avatgardních dopravních prostředků]], ale dnes se již vše vrátilo do původního stavu. Převážně [[díky]] nedosatku náhradních dílů a pak také kvůli zákazu automobilů. Výjimku mají pouze zvolení krajští zastupitelé, [[policie]] a [[hasiči]], běžní obyvatelé mají dovoleno při chůzi se občas zastavit, ale [[běh]] stále podléhá zvláštnímu povolení, vydávanému na [[úřad]]u v Domažlicích. Místní elity jsou si dobře vědomy neblahého vlivu [[sport]]u na [[lid]]ské [[Ministerstvo zdravotnictví|zdraví]].▼
== Doprava ==
▲V dobách hlubokého [[Komanči|komunismu]] nastal mírný útlum a z revolty proti systému bylo [[Punk|pankáči]] do kraje zavlečeno i několik [[žigulík|avatgardních dopravních prostředků]], ale dnes se již vše vrátilo do původního stavu
{{Quote2|Proč neobnovit staré dobré tradice našeho pracujícího lidu. K čemu je Chodům [[MHD|veřejné dopravy]], když tam již tisíc let chtějí jenem chodit?|Hejtmanka doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc. ([[ČSSD]])}}
== Poznámky ==
[[Kategorie:Česko]]
| |||