Novojičtí černoprdelníci: Porovnání verzí

Novojičtí černoprdelníci patří mezi nejčinnější církevní řády v Evropě. Sídlem řádu je městská část Nový Jičín v područí Kopřivnice. Jejich vznik se datuje do roku 1712, kdy si jistý nevidomý novojičínský kněz spletl studnu, ve kreré si chtěl umít svoje vyhaslé oči, se septikem a zázračně prohlédl. Jako vděk Bohu zde nechal postavit malou kapličku, která se stala za ta léta poutním místem a střediskem kláštera řádu Novojických černoprdelníků. V roce 1995 založilo radikální křídlo Novojických černoprdelníků svoji vlastní politickou stranu, která se vyčlenila z Lidovců a její politické názory se plným právem dají nazvat klerofašistickými.▼

Hned krátce po svém vzniku se řád Novojických černoprdelníků dostal do konfliktu s protestantskými řády po celé Evropě. Řád byl velice radikální a chtěl zlikvidovat všechny Luterány, Kalvinisty, Evangelíky a další protestanty. Velice nevraživě se stavěl rovněž k nepřátelům číslo 1 - Kopřanům. Ti novojičínský klášter roku 1815 ovládli a vybrakovali většinu cenností. Novojické mnichy vyhnali do nehostinných Beskyd. V době založení Tatry sloužil prázdný klášter jako sklad fabriky až do roku 1927, kdy budovu určenou k demolici zakoupil prapravnuk jednoho z vyhnaných Novojických černoprdelníků a klášterní tradici roku 1930 obnovil. Od té doby se Novojičtí černoprdelníci značně radikalizovali, ale byly jim státem (nikoli Kopřany) vráceny všechny pozemky a budovy, které před rokem 1815 spravovali. Mezi nimi i novojičínskou nemocnici s porodnicí, kde se od Klémovy diktatury a hegemonie kultu Marty Gottwaldové rodili význační Kopřané, zejména z řad uctívačů právě Marty Gottwaldové. Každý z mnichů Novojického řáddu má nově právo kandidovat na papeže. Po listopadu 1989 se začali Novojičtí černoprdelníci angažovat v ultrapravicové politice.▼