Fronta za osvobození smíchu

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Leonardo da Vinci, mluvčí Fronty za osvobození smíchu

Fronta za osvobození smíchu (dále jen „FOS“) je uskupení slavných lidí napříč lidskými dějinami, jejichž společným cílem je osvobození smíchu, srandy, legrace a humoru od tyranů, psychopatů a vážných lidí.

Založení[editovat | editovat zdroj]

Zakladatel Fronty je nám dodnes neznámý. Pravděpodobně došlo k vymazání jeho jména z archivů a spisů některým z vládců-tyranů, aby další generace jen tupě otročili a neměli důvodů se smát. Historikové a odborníci se ale shodují, že by to teoreticky mohl být např. Nebukadnesar I. nebo Praotec Čech. Oba byli veřejnosti známí jako vtipálci, i proto jsou nejskloňovanějšími jmény.

Rozmach[editovat | editovat zdroj]

Fronta získala na svou stranu mocného muže v podobě Alexandra Velikého. Ten se svými makedonsko-řeckými vojsky utvořil mocnou říši, ve které měla legrace své pevné místo, stejně jako chlast. Důležité bylo především poražení „Krále Mrzouta“ Dareia III, vládce Persie. Alexandr, který se legraci (hlavně řecké komedii) učil od samého Aristotela, prokázal své nadání pro srandu tím, že všechna významná města pojmenoval po sobě.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Snad nejznámější osoba 20. století byla také členem FOS. Vědec Albert Einstein byl ve středu vývoje bomby, která měla rozesmát celé Japonsko. Vzhledem k výdajům na takový projekt se nakonec Američané rozhodli rozesmát pouze města Hirošima a Nagasaki. Projekt skončil částečným úspěchem – válka sice skončila, z Japonců se však nezasmál nikdo.