HateFree

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Split-arrows.png Tento článek nemá nic společného s článkem Sluníčkář.

To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.


Hate-free (česky hejtfrí) je propagovaný název pro bezvýznamnou organisaci trvale nezaměstnaných levicových myslitelů. Ti se vyčlenili z davu jiných myslitelů uvědoměním si, kam ponášejí v nohavicích, díky rovnoprávnosti pochopitelně i včetně žen. Základním kamenem samotného hnutí je pak absurdní drama neznámého spisovatele Václava Letiště Ruzyně s názvem Lobotomie. Původní označení organisace znělo Brain-free, členy překládané jako volnomyšlenkáři, které však bylo tři roky po náhodném objevení učebnice angličtiny pro první stupeň praktických škol změněno na současnou, údernější variantu. I nyní je však název nejednoznačný. Názory na to, zda jej máme překládat jako "bez nenávisti", "nenávist zdarma" či "volná nenávist" se různí.
Podstatou organisace je pak boj proti veškeré kritice čehokoli (odborně hejtpíč), čemu samotní členové organisace nerozumějí. Zkráceně tedy boj proti veškeré kritice čehokoli s výjimkou bílého heterosexuálního muže a multikulturní společnosti.

Filosofická báze[editovat | editovat zdroj]

Členové organisace nejsou dobří ve filosofii, historii či rétorice, zato jsou mizerní v logice či kritickém i jakémkoli jiném myšlení. Všechny nedostatky ovšem převyšuje jejich nadšení pro četbu Káji Mařxíka, se společnou autorskou předmluvou malíře A. Hüttlera a buržousta V.I. Uljanova, či studování původního salátového vydání spisů nějakého Muhammada ibn Abdilláh ibn Abdilmuttalib v jidiš a aplikace nabytého poznání v praksi.

Šíření[editovat | editovat zdroj]

Organisace má značnou politickou podporu, podle známého úsloví, že blbost se má tendenci navzájem přitahovat. Toto úsloví se zcela vymyká veškeré fysice, což je nepřímý důkaz pro fakt, že z jakékoli úvahy o blbosti vznikne zase jen blbost. Hlavním sponsorem organisace jsou pak Norské fondy, což je venkoncem blbců futrál (a žerou děti).
Samotná organisace má sídlo v obýváku matčina podkrovního bytu v Praze 3, ovšem tento drobný nedostatek kompensuje aktivním vylepováním růžovoučkých samolepek po různých občerstvovacích zařízeních ve svém okolí. V prostorech, jež jsou takto označeny, se prý nesmí hejtpíčovat, tedy probírat žádné téma, které by nějak mohlo urazit či se jen dotknout prostších jedinců a poranit jim tak jejich pracně pěstovanou představu o vlastních schopnostech a pravdě.
Nejznámějším členem organisace je pražská primátorka, zasloužilá slovenská husopaska, řečená Krnda. Již dříve se proslavila hejtfrí perverzními výroky, kolik debilů měla v blance[1], načež se musela zavřít do hejtfrí zařízení, aby nepřislouchala[2] hejtpíče na ní se nesoucí. Na paty jí dýchá ministr nespravedlnosti Bobík Volavka, známý spíše ale jako bratr kontroverzního pedofila ibn Volavky, který už měl zjevně dost své vlastní tolikrát usvědčené slabomyslnosti, a den po svém trapnokomickém vystoupení v pořadu Máte slovo označil svůj úřad nálepkou proti hejtpíčím[3]. Další oblíbenou hejtfrí figurkou je spermman[4] Milan Kykyryký, který stejným způsobem hledá azyl v zařízeních hejtfrí po svých čůráčích performancích. V souvislosti s tím panují názory, že by se měl vytvořit jediný hejtfrí objekt, a to přímo v areálu bohnické léčebny, čímž by se ušetřila spousta logistických nákladů.

Projekty[editovat | editovat zdroj]

Hate-free korán
V roce 2015 vydala organizace HateFree culture svou první publikaci, "Hate-free korán", přezdívaný díky svému povedenému originálnímu designu "Korán na růžovo". Díky němu si čtenář udělá obrázek o islámu snadno a rychle. Oproti klasické verzi totiž obsahuje "Korán na růžovo" pouze 109 nejdůležitějších veršů. Ty se týkají především náboženské tolerance, pomoci bližnímu a tehdejší módy muslimských žen. Zbylé verše, které tvoří 99% délky klasického koránu, týkající se nenávisti k nemuslimům, násilí a útlaku žen, byly vynechány pro jejich nepodstatnost a úsporu času čtenáře.

Bible 2.0

Budoucnost?[editovat | editovat zdroj]

Budoucnost hejtfrí je růžová. Prachy od zdaněné lůsy jsou, blbečků přibývá a azyl před hejtpíčí tak hledá víc a víc postižených aktivistů. Na majoritě pak stojí výzva chápat jejich stav jako nemoc a chovat se k nim stejně korektně, jako k jiným invalidům.

Reference[editovat | editovat zdroj]