Kočárek

Kočárek je mučící, hypnotizující, debilizující a hlavovymazávací nástroj na malé děti, je přežitkem středověku a komunizmu. Může být pestrobarevný, s krajkou, s libovolným počtem koleček, pásů, tlačných vrtulí, stojánků na pivo či dokonce míst. Ty lepší mají i zajišťovací brzdu a úložný prostor pro nákupy. Ty vytuněné mohou mít i přítlačné křídlo a rychlobrzdu. Dají se na něj zavěsit různé dudlíky, chrastítka a věci o kterých si lidé myslí, že je děti chtějí cucat.

Stroj ďáblův, v0.001

Takto vypadá labilní člověk postižený krátkorukostí

Počátky kočárku jako mučícího nástroje

Lidé si uvědomili, že jejich parchanti ratolesti moc řvou. I vymysleli nástroj ďáblův - kočárek. Dítě v něm protřásli stejně, jako barman háže se shakerem, projeli s nimi celou vesnici plnou hnoje, na dítě šel prach a ze všeho toho hnusu ani dejchat nemohlo. Kočárek se osvědčil a splnil svůj účel.

Důsledky

Děti začínaly trpět mozkovou obrnou, věděcký průzkum se i shoduje v tom, že právě kočárky mohou za vznik spousty nemocí a onemocnění, například chorobné krátkorukosti, ale i schizofrenie a v neposlední řadě mohou zčásti za homosexualitu, kde je mnohem větší riziko v kočárcích s krajkami. Přesto generace rodičů nedbaly na výzkum. Kočárky urychlují degeneraci lidské rasy, způsobují mnohé zrůdné mutace, vypadají odporně, jsou čím dál kýčovitější, debilnější a ještě k tomu stojí peníze.

Současnost

Největším šokem je, že kočárky stále používají i nejvyspělejší státy světa v gigantickém měřítku. Mnohem humánnější kárky jsou stály vytlačovány uzurpátorskými a diktátorskými mučidly. Rezoluci USA, která by kočárky zakazovala, odmítla v roce 2000 Čína s tím, že jsou kočárky nedílnou součástí její kultury. Svět by se měl poučit a vzít si příklad z afrických států, které jsou v tomto směru mnohem dále a své děti převážejí v popelnicích.

Mapa ukazuje podíl dětí, které mají vlastní kočárek, podle světových zemí

Hnusný dvojkočárek