Náš letopočet

Náš letopočet vypukl po narození Ježíška 25. prosince −4 ± 3 n. l.

Prehistorie

Před naším letopočtem (př. n. l.) se roky, měsíce a dny počítaly od data narození našeho pradědy nebo pantáty. Což bylo značně individuální. V každé rodině tak měli úplně jiný kalendář a plánování mítinků a brífinků bylo neuvěřitelně komplikované. Ježíšovo narození tak bylo doslova spásou.

Analogie

Také jiné konkurenční civilizace (jako například Mayové) vymýšlely své vlastní letopočty. Takový nevlastní letopočet se označuje j. l. (jejich letopočtu). Ale zatímco Mayové začali i uzavřeli své kalendáře událostí neméně tragickou než koncem světa (nevýhoda tohoto postupu spočívá v tom, že spolehlivost předpovědi konce světa bývá mizerná), náš letopočet začíná a končí(??) událostí komickou: cudná dívka porodí dítě Boží, byť je jediná panna v Betlémě.

Historie

Přípravy na ostrý start našeho letopočtu zabraly mnoho měsíců. Jednak se čekalo na příchod trojice diplomatů K+M+B (Kašpar, Malicher, Buldozer) z východních zemí s dárečky a potvrzením, že se tento letopočet bude používat i v některých zemích východní civilizace a nenastane tak fiasko celého projektu. A dále duchovní rodiče projektu Marie a Józef čekali, až zemře Herodes, který všechny projekty Ježíškovy rodiny sabotoval.

Náš letopočet začal v testovacím režimu rokem nula – číslo 0 byla totiž žhavá exotická a kontroverzní novinka v akademických matematických kruzích, takže se zabily 2 mouchy (je zajímavé, že dvojka je prvočíslo) jednou ranou a otestoval se jak nový letopočet, tak i ta nula.

Současnost - dominace

Používání našeho letopočtu, až na některé výjimky (např. islámský kalendář, kdy se roky počítají od okamžiku, kdy jistému Mohamedovi ruplo v kouli), naprosto dominuje ve většině zemí světa. Toto se také někdy vyjadřuje za číslicí přidanou zkratkou A.D. (z latinského anno domini, v překladu "jojo, dominuji"; případně anus domini). Toto označení vymyslel roku 525 mnich Dionysius Exitus.

A na závěr, náš aktuální letopočet: 2024