Necyklopedie:Muzeum/Brno 2006-07-20
Brno (English: Brünn) je hlavní vesnicí Moravistánu. Má okolo 10 000 obyvatel, rychle se ale rozrůstá a v roce 2020 se očekává že bude mít již 210 000 obyvatel.
Brno se nachází ve východní části regionu, poblíž sunitsko-křesťanské hranice (Brno stála náleží Sunnitům) a je proslulé svou orientální kulturou. Hlavní pamětihodností je hrad Špilas, jeden z hradů tyčících se nad chatrčemi chudého Moravistánu. Byl postaven v dobách Ottomanské říše, když se Islám rozšířil v Moravistánu (do té doby známého jako Velká Morava). V roce 1918 po připojení k Československu se mor a další choroby tohoto města bez sebemenších zdravotních standardů rozšířily do celého světa, první zemí postiženou pandemií brněnských chorob bylo Španělsko a hovoří se proto o Španělské chřipce, i když prapůvod této smrtelné nemoci pochází z Brna. Dnes je město stále velmi oblíbené pro svoji kulturu, která je směsicí kultury arabské (hranice se Saudskou arabií jsou vzdáleny pouhých 30 kilometrů), arménské, gruzínské, chorvatské, české, slovenské a mnoha další kultur.
V posledních 80 letech, díky pomoci z Prahy, se Moravistánci v Brně mohli poprve dozvědět co je to vzdělání, elektřina, automobil a vlak. Od přistoupení České republiky k EU všechny členské země pomáhají této zaostalé vesnici zbohatnout, i když její ekonomická úroveň je stále zhruba na 5% průměru EU (zaostalejší jsou pouze Poruba, Most-Chánov, Zábřeh a Moravistanačka Gračanica).
Moderní systém podzemní dráhy byl navržen s cílem částečně nahradit hypertrofovanou síť šalin, ale jeho realizace byla odložena do doby, než byde vyřešen spor o umístění hlavního nádraží a dokud nebudou rozděleny úplatky. Částečný odpor vůči projektu brněnského metra, který je společný většině obyvatel je součástí místního folkloru a není překážkou Pokroku.
Úspěchy (téměř)
Okolo roku 1997 vyslala nově ustavená vládní společnost Spojených Vidláků zemského města Brna svého emisara do hlavního města České republiky, do Prahy. K jeho bezmezné a trpké desilusi našel properující město s fungující kanalizací, metrem a štestím zářícími lidmi, kteří nechodí oblékáni do vypelichaných kožešin, něco na co brněnští vidláci nebyli v žádném případě zvyklí. Po návratu do vesnice Brno, sešla se rada starších Spojených Vidláků zemského města Brna a diskutovali co dělat. Čtyřicet dní a čtyřicet nocí uplynulu než bylo stvrzeno konečné řešení a nejmoudřejší šaman sdělil veničanům rozhodnutí rady. Neexistují žádné záznamy jeho projevu (obyvatelé Brna si nikdy nezvykli na psaní ani četbu), ale pronesl přibližně toto:
"Cajzli v Praglu sa maju lepse, podte jim namlatit huby ze bodo koukat jak vejri", což má znamenat "Napadněme Prahu!"
Válečné přípravy byly ohromné. Prostoduší vidláci propadli frenetickému nadšení, každý muž starší 16 let byl povolán do takzvané "Armády Brněnské Spásy". Vyzbrojijli se kameny, oštěpu a vidlemi (strašlivou multifunkční zbraní masové zkázy a nástrojem pro kydání hnoje).
Dlouho plánovaný Velký útok byl zahájen 1. září 1997, protože tento den lidé v Praze posílají své děti do institucí nazývaných škola (smysl těchto budov brněnským vidlákům sice uniká, nicméně usoudili, že pokud budou jejich děti pryč, budou obyvatelé Prahy zranitelnější a tudíž je bude možno snáze zdolat). Armáda Brněnské Spásy se nalodila na flotilu bojových šalin a vyrazili směrem ku Praze. Naneštěstí brzy zjistili, že koleje jejich šalin končí ve vesnických polích a jejich Velký útok skončil zdrcujícím neúspěchem. Zklamaní venkovští burani (v sanskritu označuje výraz buran vesničana, jméno Brno znamená osada buranů) obrátili svůj hněv proti svým velitelům a zmasakrovali celou společnost Spojených Vidláků zemského města Brna, pak se vrátili na své záhumenky jako obvykle.