Ruské kolo (sex)
Ruské kolo je hypotetická sexuální poloha. Její existence pro třírozměrné prostory byla prokázána roku 1973 ruským matematikem Jegorem Valentinovičem Ďukovem, v praxi však dosud nebyla uskutečněna a vědecky zdokumentována. Bývá také nazávána Svatým grálem topologie sexuálních poloh.
Teoretické základy[editovat | editovat zdroj]
Topologie sexuálních poloh[editovat | editovat zdroj]
Topologie sexuálních poloh nebo též sexytopologie je vědní obor, který zkoumá možnosti příjemně dráždivého dotyku sliznic, a to v případě humánní sexytopologie mezi lidskými partnery. Nehumánní sexytopologie neboli zoosexuotopologie se zabývá dotyky ostatních sliznic.
Základními stavebními kameny sexytopologie jsou tři proměnné a jedna konstanta, takzvaná big four:
- Počet partnerů (prvků) N, kde se rozlišuje podmnožina prvků s penisem Np a prvků bez penisu Nb.
- Počet možných různých variantních (nikoli současných) kontaktů sliznic Kvar
- Maximální možný počet současných kontaktů sliznic Kmax
- Počet kreativně použitelných sliznic na lidském těle je bez ohledu na to zda jde o prvek typu p nebo b roven 3, přičemž není bez zajímavosti, že 66,6% z nich patří k trávící soustavě.
Tyto proměnné (a konstanta) tvoří sexytopologické vzorce, z nichž lze snadno dopočítat chybějící proměnnou. Například pro parametry N = 2, kde zároveň Np = Nb ihned dostáváme Kvar = 9, tedy celkem devět možných kontaktů sliznic (z toho 2 neproduktivní: vagina - řiť a řiť - řiť) a počet současně uskutečnitelných dotyků slinic Kmax = 2. Praktické aplikace těchto výpočtů jsou na bíledni. Příkladem sexytopologické relace, kde se pro dva partnery realizuje Kmax = 2 je třeba šedesát devítka.
Porušení konjektury rovnosti[editovat | editovat zdroj]
Až do šedesátých let se myslelo, že platí tzv. konjektura rovnosti, tedy že pro všechna N platí, že N = Kmax, tedy počet současných dotyků sliznic je nevýše roven počtu účastníků v sexuální poloze. Ruský matematik Jegor Valentinovič Ďukov však v roce 1969 dokázal existenci sexuálních poloh, pro které je Kmax > N (tudíž je více současných dotyků sliznic, než účastníků sexuální polohy) nejprve ve čtyř- a vícerozměrných geometriích a později, v roce 1973 (ten bývá nazýván jeho hvězdným rokem, protože v něm publikoval též řešení tzv. problému ruské rulety) také pro běžný třírozměrný prostor.
Společenský dopad[editovat | editovat zdroj]
Tato zjištění vyvolala ve své době globální senzaci. O sexuální poloze s Kmax > N se psalo ve vědeckém i populárním tisku jako o „Svatém grálu sexuálních poloh“, „Horizontu sexuální události“ nebo „Gordickém uzlu, jenomže sexy“.
Mimo Sovětský svaz se pro tuto polohu vžil termín Ruské kolo, protože se myslelo, že takovou polohu bude nejsnáze možné uskutečnit ve více lidech, a to ve formě nějakého propleteného kruhu. Například lze snadno dovodit variantu Ruského kola, která vychází řetězce propojeného na koncích do kruhu tvořeného z opakujících se dvojic řiť - ústa. Pak stačí, že se jedna dvojice změní z ústa - řiť na penis - řiť, čímž se uvolní ústa a může vzniknout nadpočetné spojení například ústa - penis nebo ústa - vagina, podle konkrétního složení kola. Dnes už samozřejmě víme, že existuje, alespoň teoreticky, i Ruské kolo pro dva partnery se třemi současnými dotyky sliznic, například penis - řiť, ústa - vagina a řiť - ústa.
Za vlnou mediální se přelila vlna amatérských pokusů polohu uskutečnit v domácích podmínkách. Tyto pokusy končily ovšem bez výjimky neúspěšně a často dokonce tragicky. Jen v USA v souvislosti s Ruským kolem vzrostla incidence poranění páteře sedminásobně a ruptur konečníku dokonce devatenáctinásobně ve srovnání s předchozím obdobím. V Sovětském svazu se skutečný rozsah problému tajil. Dnes se odhaduje, že v souvislosti s Ruským kolem mezi lety 1973 a 1989 zemřelo nebo mělo trvalé zdravotní následky přes devět milionů osob v SSSR a nejméně stejný počet ve zbytku světa.
V posledních dekádách se zájem laické veřejnosti přenesl z Ruského kola na jiné fenomény (Star Wars, Startrek, Stardance, Pokémon apod.). O Ruském kole se všeobecně soudí, že je nejen nebezpečné, ale prakticky neproveditelné. Vědecké pokusy však nadále probíhají.
Dokumentované pokusy o uskutečnění Ruského kola[editovat | editovat zdroj]
- říjen 1979 (?), Čeljabinsk. Neúspěch. Pokus byl zachycen na satelitním snímku CIA. Počet účastníků se odhaduje na sedm tisíc. Rusko dodnes popírá, že pokus proběhl.
- 24.4.1984, MIT. Neúspěch. Nepodařilo se dosáhnout plné erekce.
- 28.4.1984, MIT. Neúspěch. Po výměně pokusných subjektů, které byly jinými pokusnými subjekty označeny za škaredé, došlo k roztržce, kterou musela ukončit policie. Programu bylo následně ukončeno financování.
- 17.1.1992, univerzita v Berkeley. Neúspěch. 27 účastníků po šesti hodinách snažení dosáhlo Kmax/N = 0,98, ale pokus musel být přerušen poté, co jedna z účastnic odstoupila z experimentu se slovy "I can't take this anymore."
- 13.6.1994, Lužnice nad Nežárkou. Sporné. Účastníci vodáckého kurzu z gymnázia v Českém Brodu tvrdí, že Ruské kolo uskutečnili ve vodě nad jezem v počtu devíti účastníků. Materiální důkazy chybí. Experiment se konal pod hladinou, údajně ze ztrachu z perzekuce ze strany třídní učitelky.
- 1.9.2007, The Russian Wheel Red Bull Team. Neúspěch. 96 ze 104 účastníků nedokázalo navodit potřebný podélný zkrut páteře 180°.
Výroky o ruském kole, závorka sex[editovat | editovat zdroj]
"Dnes už se ví, že Ruské kolo, závorka sex, je snazší dosáhnout ve větším počtu prvků, takže tam se napírají ty poslední pokusy, které jsme mohli sledovat. Z čistě matematického hlediska je ovšem nejatraktivnější, pokud to tak mohu říct, varieta pro N = 3. Tam matematicky vidíme to dosažitelné Kmax = 4, z té představy až mrazí." - Jiří Grygar
"Ruské kolo, závorka sex, je jak jaderná fúze. Zaptáte se vědců, kdy se ruské kolo, závorka sex, uskuteční a oni vám řeknou, že nám k tomu chybí padesát let. No a za dvacet let se jich zase zeptáte a pořád je to za padesát let." - Elon Musk
"My chceme ruské kolo! My chceme ruské kolo, závorka sex!" - demonstranti z Václaského náměstí
"Já nevím, co v tom pořád kdo hledá. My ruské kolo, závorka sex, běžně děláme v létě na Sázavě s celou rodinou a je to ta nejpřirozenější věc na světě. Stačí se tomu otevřít, skutečně." - Jaroslav Dušek